Pozvánka
Česká asociace pro sociální antropologii
a
Masarykova česká sociologická společnost
ve spolupráci s
Institutem sociologických studií Fakulty sociálních věd UK
Vás srdečně zvou na
167. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ
Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998
který se bude konat
ve čtvrtek 22. března 2018 od 17:00 hod.
na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
Praha 5, U Kříže 8, budova A, místnost 2075
Vystoupí
PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.
Katedra sociální geografie Přírodovědecké fakulty
Ostravské univerzity
na téma
Jazyk a místo – poetika a politika
toponymie na Těšínsku
Zdeněk UHEREK,v.r., Markéta ZANDLOVÁ v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.
PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.
Přemysl Mácha absolvoval doktorské studium etnologie na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (2004). V současnosti pracuje na Katedře sociální geografie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Zabývá se politikou identit a rolí architektury, urbanismu, krajiny a jazyka v utváření a udržování etnických hranic. Terénní výzkumy prováděl v Mexiku, Novém Mexiku a ČR.
Jazyk a místo – poetika a politika toponymie na Těšínsku
The migration of dentists is a major policy challenge facing both developing and developed countries. Dentists from over 120 countries migrate to Australia, and a large proportion are from developing countries. Migrant dentists, mainly from developing countries, face challenges both in their home countries and in Australia. Jazyk je dle řady autorů klíčovým nástrojem v utváření míst a přetváření chaotického a nepřátelského světa v uspořádaný a bezpečný domov. Vedle existenciálního a emocionálního ukotvení identity jednotlivce důvěrně známá jména míst (toponyma) také vymezují skupinové hranice, neboť jsou vždy sdílená jen určitým okruhem lidí. Podílí se tedy i na tvorbě skupinových identit, včetně identit etnických a národních. Obzvláště zřejmý je tento význam ve vícejazyčných oblastech, kde si stejná místa toponymicky nárokuje více skupin, což často vede k řadě toponymicky motivovaných konfliktů, vandalizaci dvojjazyčných nápisů a podobně. Fascinujícím příkladem takové oblasti je Těšínsko, pohraniční oblast poznamenaná dlouhodobými interakcemi mezi Čechy, Poláky, Němci, Šlonzáky a dalšími skupinami. Přednáška představí výsledky tříletého výzkumného projektu zaměřeného na roli toponym v utváření a udržování etnických hranic v tomto regionu. Výzkum čerpá z analýzy archivních pramenů, terénních pozorování, rozhovorů s klíčovými aktéry i “běžnými” obyvateli a rozsáhlého dotazníkového šetření. Bližší informace k projektu viz http://projekty.osu.cz/tesinsko.