210. Gellnerovský seminář – Jolana Miličičová a Marek Hrubý

[PDF ke stažení]

Abstrakty

Mnohé zdi hlavního města Srbska utváří pomyslnou galerii pouličních velkoplošných maleb: murálů. Práce Ekologie zdí: etnografie bělehradských murálů staví na tezi, že pro porozumění tomuto fenoménu je třeba jít za jeho vizuální a estetickou stránku. A přistupovat k murálům jako ke komplexním entitám utvářejícím a odrážejícím dění v daném městském prostoru i srbské společnosti procházející poválečnými, postsocialistickými a neoliberalizačními proměnami. Metaforou ekologie zdí chce autorka poukázat na skutečnost, že i murály lze nahlížet jako svého druhu organismy, které mají vlastní socio materiální život a agency a jsou úzce provázány s ekosystémem hlavního města a srbské společnosti. Ekologická perspektiva jí umožňuje promýšlet problematiku holisticky jako průsečík jednání a dění, na kterém se podílí zdi a fasády, tvůrci i kolemjdoucí, místní nálady i globální politiky.

***

Afektová teorie zkoumá roli emocí a afektů, tedy osobního a ztělesněného, a představuje výzvu pro kulturní antropologii, kde emoce bývaly tradičně opomíjeny a odsouvány do oblasti psychologie. Jaké limity nám afektivní teorie odhaluje v současném zkoumání a jaké nové možnosti otevírá? Je její adaptace pouhým intelektuálním cvičením, nebo přináší skutečný přínos pro hloubku a rozsah antropologického porozumění? Tento příspěvek se zaměřuje na konceptuální rozsah afektivního obratu v kulturní antropologii a rozebírá tři klíčové vektory, které ukazují, jak může teorie afektu obohatit zkoumání porozumění lidské zkušenosti.

Bio

Jolana Miličičová vystudovala na magisterské úrovni sociální a kulturní antropologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V současnosti působí jako výzkumná asistentka v rámci mezinárodního projektu CareOrg zaměřujícího se na transnacionální organizaci péče o seniory v Evropě.

***

Marek Hrubý vystudoval bakalářský stupeň kulturní antropologie a filozofie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Studoval filozofii v nizozemském Groningen a zapojil se do pedagogické činnosti v rámci projektu Centrum kritického myšlení. Ve své teoretické kvalifikační práci se zabýval tématem afektu a jeho roli v kulturní antropologii. Poslední rok věnoval cestování, což mu umožnilo získat nové perspektivy a zkušenosti v různých kulturních kontextech.