Link pro on-line účast skrze Zoom

[PDF ke stažení]

Abstrakt
Rifts in ecological processes are increasing the rate of viral transmission from bats to other species. Agricultural enterprises are denuding forested landscapes worldwide, presenting new challenges for insect eating bats as they seek food at night. Intense stress from multiple sources is disrupting the delicately balanced metabolism and immune system of bats. Sick bats are literally falling from the sky and shedding viruses. Enfeebled and flapping around on the ground, bats are becoming easy prey for cats and other predators. Drawing on extended ethnographic field research in Southeast Asia using multispecies methods this talk will engage with a number of questions: Where are coronaviruses actively circulating among people and animals? Is the focus on Wuhan as the epicenter of 2020 pandemic fundamentally misplaced? Did metabolic problems generated by sugar facilitate the emergence of COVID-19?
 
Bio
Eben Kirksey is a cultural anthropologist who is perhaps best known for his work in multispecies ethnography—a field that situates contemporary scholarship on animals, microbes, plants, and fungi within deeply rooted traditions of environmental anthropology, continental philosophy, and the sociology of science. Questions related to science and social justice animate his most recent book, The Mutant Project (2020), which offers an insiders account of the laboratory in China that created the world’s first children whose genes were edited with CRISPR-Cas9. Eben was a British Marshall Scholar at the University of Oxford, before he went on to earn his PhD at the University of California, Santa Cruz. He has taught at some of the most selective and innovative higher education institutions like Princeton University and Deep Springs College. He helped found one of the world’s first Environmental Humanities programs at UNSW Sydney in Australia.

Zajímají Vás současná témata sociokulturní antropologie? Chcete se zúčastnit debaty se zkušenými i začínajícími akademiky v tomto oboru? Přidejte se k nám 20. 2. 2025 od 13:15 na Dni antropologie, který pod záštitou České asociace pro sociální antropologii pořádá Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UPOL. Přihlášky zasílejte na e-mail martin.latal02(at)upol.

[leták ve formátu PDF ke stažení]

Link pro on-line účast skrze Zoom

[PDF ke stažení]

Abstrakt
This talk will be a presentation of the recently published book Relative Strangers (University of Toronto Press, 2024). Examining how memory, intergenerational transmission, and kinship work together, Relative Strangers sheds light on Romani life in Palestine. Arpan Roy presents an ethnographic portrait of Dom Romani communities living between Palestine and Jordan, zooming in on everyday life in working-class neighborhoods, and under conditions of perpetual war and instability. The book focuses on how Doms are able to sustain ethnic difference through kinship, even when public performances of difference are no longer emphasized – a kind of alterity that is neither visible by obvious markers like race or religious difference, nor detected by the antennas of the state. Drawing on long-term ethnographic fieldwork in Jerusalem, Ramallah, and Amman, Roy makes a case for such alterity for Romani people and other groups in the region. Analysing intimate ethnographic scenes through anthropological theories of kinship, psychoanalysis, social theory from the Global South, and more, the book reveals how alterity in the Middle East does not adhere to rigid identitarian categories. Ultimately, Relative Strangers demonstrates the inadequacy of transposing models of pluralism centred on European and American experiences of minoritization onto other contexts.
 
Bio
Arpan Roy is a Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellow at Leibniz-Zentrum Moderner Orient in Berlin. He is the co-editor of Naseej: Live-Weavings of Palestine (Pluto Press, 2025). He holds a PhD in Anthropology from Johns Hopkins University. His current research is on Christian missionary work in the Arab world.

presents

LADISLAV HOLY LECTURE 2025

by

Judith Bovensiepen

Austrian Academy of Sciences

Opening the land: Animist extractivism in Southeast Asia’s youngest nation

17 January 2025 from 6 pm

The lecture will be held in the seminar room of the Lusatian seminary

(U Lužického semináře 90/13, Prague)

You can attend the lecture via MS Teams.

---

Abstract

In the years after Timor-Leste regained independence from Indonesia, ‘oil fever’ took hold in the country – an intense contagious excitement about the prospect of oil wealth enabling a profound societal transformation and leading to full independence through resource sovereignty. This is when the government of Timor-Leste launched a plan for the implementation of the Tasi Mane project, a large oil development project aimed at transforming the thinly populated south coast into a futuristic, high-modernist, state-planned oil and gas infrastructure by 2020. Critics argued that the Tasi Mane project was economically and technically unviable and that it would have detrimental effects on local residents. So, to persuade affected communities to relinquish large stretches of land for the project, politicians and oil company employees mobilised customary practices traditionally associated with ritual authorities. Their ability to regulate ‘nature’ came to be seen as a sign of their legitimacy to implement this mega project. By doing so, they combined practices based on two seemingly incompatibly logics: animism and extractivism. This paper examines how these two seemingly opposed logics transformed each other in the making of the post-revolutionary state in Timor-Leste. The central argument is that animism and extractivism not only intersect as they were incorporated into modes of national governance, but that they were constituted in dialogical interaction.

Bio

Judith Bovensiepen is the Director of the Institute for Social Anthropology (ISA) at the Austrian Academy of Sciences and Honorary Professor at the Institute for Social and Cultural Anthropology at the University of Vienna, Austria. She has been carrying out fieldwork in Timor-Leste since 2005. Her research focuses on political and environmental anthropology, examining resource extraction and its impacts on rural populations. Bovensiepen’s previous work explored the dynamics of post-conflict recovery, investigating how people’s relations with the environment are transformed by violence and forced displacement. She is the author of multiple publications, including journal articles, special issues a monograph entitled The Land of Gold: Post-conflict Recovery and Cultural Revival in independent Timor-Leste (2015, Cornell University Press). For her research achievements, she received the Philip Leverhulme Prize in 2020.

[PDF ke stažení]

Link pro on-line účast skrze Zoom

[PDF ke stažení]

Abstrakt

Přednáška nabídne reflexi tří deliberativních občansko-expertních panelů (Citizen-Expert Panels; CEPs) zaměřených na komunikaci o klimatické změně. Zatímco předchozí studie ukázaly efektivitu participativních metod v politické deliberaci, méně pozornosti bylo věnováno konkrétním procesům, v jejichž mantinelech účastnice*níci různých typů deliberativních mini-fór formují své výstupy. CEPs jsme proto využili jako specifický analytický nástroj, který umožňuje porozumět dynamice skupinových vyjednávání mezi zúčastněnými s odlišným potenciálem k podílu na moci. Sledovali jsme, jakou roli hrají charakteristiky jako pohlaví, věk, odbornost nebo osobnostní nastavení, ale také prostředí, pravidla diskuse apod. Na základě induktivní analýzy považujeme pro dynamiku rozhodovacího procesu v rámci CEPs za zásadní dva faktory: emoční bariéry (či svodidla) určující směr deliberace (ke konsenzu; bez jasného směru/proměnlivé; ke konfliktu) a typ leadershipu (symetrický vs. asymetrický). Identifikujeme šest ideálně-typických vzorců, které prostřednictvím různých kombinací dvou zmíněných faktorů popisují způsob, jakým participující dosahovali společných výstupů v rámci CEPs: konsensus, diskuse, rovnováha sil, vynucený souhlas, disent a dominance. V přednášce jednotlivé typy podrobně popíšeme a budeme diskutovat, nakolik nám jejich reflexe může pomoci dále rozvíjet existující participativní nástroje a teorii deliberativní demokracie.

Bio

Ondřej Císař je sociolog, přednáší na Fakultě sociálních věd UK a pracuje v Sociologickém ústavu AV ČR jako šéfredaktor Sociologického časopisu/Czech Sociological Review. Výzkumně působil na mnoha zahraničních pracovištích, např. University of California, Irvine a Columbia University, New York. Je autorem a spoluautorem několika knih a mnoha studií a kapitol v českých i zahraničních časopisech a knihách. Zabývá se proměnami konfliktů v současných demokraciích.
Veronika Frantová je socioložka, působí jako odborná asistentka na Katedře společenských a humanitních věd Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci. Výzkumně se pohybuje ve fluidním prostoru mezi kulturní sociologií, kvalitativní metodologií a aktivizačními metodami výuky společenských věd. Zajímá se především o de/konstrukci diskurzivních nerovností a konfliktů v různých polích občanské společnosti.

[PDF ke stažení]

Abstrakt

This talk sketches a cultural sociology of artificial intelligence (AI) and demonstrates its empirical application in two cases. It consists of three parts: First, I briefly examine the relationship between culture, technology and society in classical and contemporary sociology their implications for the study of AI. I argue that the cultural sociology of technology, found in the works of Jeffrey Alexander and Philip Smith, offers a non-reductionist account of culture, technology and society and also shows great promise for the sociological analysis of AI. In the second part, I apply a cultural sociological toolkit to the case of AlphaGo, Google’s Go-playing AI that made headlines in 2016. I show how AlphaGo become an icon of AI research and how its remarkable performance and its discursive framing facilitated a shift in the public narratives surrounding AI from the mundane to the apocalyptic. In the third part, I apply cultural sociological genre theory to the discourses and narratives that accompanied the rise of large language models. Particularly interesting (and prominent) are apocalyptic narratives, which combine utopian and dystopian aspects. I illuminate their narrative structure using the political and eschatological concepts of interregnum and katechon. Through a cultural sociological lens, we can see that the future of AI (and humanity) not only depends on technological progress, but also on the social meanings we attribute to it.

Bio

Werner Binder studied sociology, philosophy and German literature in Mannheim, Potsdam and Berlin before earning his PhD at the University of Konstanz. He is an assistant professor at the Department of Sociology at Masaryk University, Brno (Czech Republic), faculty fellow at the Yale Center for Cultural Sociology, book review editor of the European Journal of Cultural and Political Sociology and associate editor at the American Journal of Cultural Sociology. His research interests are sociological theory, cultural sociology, textual and visual methods of interpretation, the analysis of public discourses and, recently, the sociology of artificial intelligence. In 2024, he published “Technology as (Dis-)Enchantment. AlphaGo and the Meaning-Making of Artificial Intelligence”, Cultural Sociology 18(1), 24-47.

Dovolujeme si Vás pozvat na volební valné shromáždění, které se uskuteční
dne 17. 1. 2025 od 14:00 v Lužickém semináři, U Lužického semináře 90/13, Praha, a online na MS Teams.

Pozvánka s programem zde.

***

We cordially invite you to the annual electoral general meeting, which will take place on 17th Jan 2025, 2:00 pm, in the Lusatian Seminary, U Lužického semináře 90/13, Praha, or on MS Teams.

For more information see the programme.

[PDF ke stažení]

Abstrakt

Náboženská apropriace, spojená s idealizací a romantizací, má v antropologii špatnou pověst a je často vykreslována jako překážka vzájemně smysluplné mezináboženské spolupráce. Na základě etnografie návštěv původních obyvatel Latinské Ameriky v České republice tuto problematiku přehodnocuji pomocí konceptu ekvivokace jakožto ontologického dorozumění-v-nedorozumění, k němuž dochází při setkávání a překladu různých světů. Při těchto setkáních je obtížné vyhnout se vzájemné idealizaci, přesto je obě strany mohou považovat za smysluplná a přínosná, a to právě proto, že se odehrávají v rámci jejich vlastních perspektiv, jejichž prostřednictvím se vystavují jinakosti a možnosti transformace. Při posuzování interakce indigenních kosmologií a rituálů se západním alternativně spirituálním („New Age“) milieu je navíc nezbytné uvážit neredukovatelnou rozmanitost jednotlivých hlasů, přístupů a činitelů.

Bio

Jan Kapusta, Ph.D. je odborným asistentem na Katedře antropologie FF ZČU v Plzni. Zabývá se antropologií náboženství, terénní výzkumy prováděl mj. mezi Mayi v Guatemale. V současnosti se věnuje vzájemnému vztahu indigenních kultur a západní alternativní spirituality (např. indigenizaci a apropriaci, glokalizaci a hybridizaci náboženství či tvorbě globálního spirituálního diskursu). Teoreticky se pohybuje na rozhraní existenciálně fenomenologických a ontologických přístupů v antropologii. Je autorem knihy Oběť pro život: tradice a spiritualita dnešních Mayů (Argo 2020) a řady článků v odborných časopisech, jako jsou Český lid, Anthropos, Journal of Religion in Europe, Religion, State & Society nebo Ethnos.

[PDF ke stažení]

Abstrakty

Mnohé zdi hlavního města Srbska utváří pomyslnou galerii pouličních velkoplošných maleb: murálů. Práce Ekologie zdí: etnografie bělehradských murálů staví na tezi, že pro porozumění tomuto fenoménu je třeba jít za jeho vizuální a estetickou stránku. A přistupovat k murálům jako ke komplexním entitám utvářejícím a odrážejícím dění v daném městském prostoru i srbské společnosti procházející poválečnými, postsocialistickými a neoliberalizačními proměnami. Metaforou ekologie zdí chce autorka poukázat na skutečnost, že i murály lze nahlížet jako svého druhu organismy, které mají vlastní socio materiální život a agency a jsou úzce provázány s ekosystémem hlavního města a srbské společnosti. Ekologická perspektiva jí umožňuje promýšlet problematiku holisticky jako průsečík jednání a dění, na kterém se podílí zdi a fasády, tvůrci i kolemjdoucí, místní nálady i globální politiky.

***

Afektová teorie zkoumá roli emocí a afektů, tedy osobního a ztělesněného, a představuje výzvu pro kulturní antropologii, kde emoce bývaly tradičně opomíjeny a odsouvány do oblasti psychologie. Jaké limity nám afektivní teorie odhaluje v současném zkoumání a jaké nové možnosti otevírá? Je její adaptace pouhým intelektuálním cvičením, nebo přináší skutečný přínos pro hloubku a rozsah antropologického porozumění? Tento příspěvek se zaměřuje na konceptuální rozsah afektivního obratu v kulturní antropologii a rozebírá tři klíčové vektory, které ukazují, jak může teorie afektu obohatit zkoumání porozumění lidské zkušenosti.

Bio

Jolana Miličičová vystudovala na magisterské úrovni sociální a kulturní antropologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V současnosti působí jako výzkumná asistentka v rámci mezinárodního projektu CareOrg zaměřujícího se na transnacionální organizaci péče o seniory v Evropě.

***

Marek Hrubý vystudoval bakalářský stupeň kulturní antropologie a filozofie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Studoval filozofii v nizozemském Groningen a zapojil se do pedagogické činnosti v rámci projektu Centrum kritického myšlení. Ve své teoretické kvalifikační práci se zabýval tématem afektu a jeho roli v kulturní antropologii. Poslední rok věnoval cestování, což mu umožnilo získat nové perspektivy a zkušenosti v různých kulturních kontextech.

[PDF ke stažení]

Abstrakt

In this lecture, which is adapted from my most recent book, Wisdom from the Edge, I attempt to show how anthropological insights about the human condition are important elements in any future blueprint for social and cultural change. It is no exaggeration to state that the world is in trouble. Our routine social, cultural, and political and ecological expectations have been undermined. As David Vine recently wrote: “The Covid-19 pandemic, the global economic crisis, the unprecedented uprisings for justice have demonstrated the urgency of dedicating our skills, anthropological or otherwise, to healing the world.” In this presentation, I suggest that anthropologists can produce rigorously researched narrative works that are attuned to an age of crises. Those works, in turn, can convey to the world profoundly important anthropological insights that embody much-needed indigenous knowledge—in my case West African knowledge—to a world in dire need of indigenous wisdom. In the end, a more intense focus on writing-as-art can ensure that our slowly developed insights can become fundamental elements in the public sphere, elements that contribute directly to healing a world confronting a set of life-threatening social, cultural, ecological, and political crises.

Bio

Paul Stoller is Permanent Fellow, Center for Advanced Studies at Friedrich Alexander University/Erlangen.

[PDF ke stažení]

Abstrakt

What if one were to take seriously the proposition that advertising isn’t like magic, rather it is magic? And further, what if advertising isn’t just a matter of manipulation, but also, for the magician themselves, a question of entering a volatile relation with ambiguous powers? My talk explores this theme via the story of the rise and fall of Kersy Katrak – charismatic Bombay adman, published poet, and practicing occultist. The talk is at the same time, in a minor key, a meditation on the long tail of ethnographic enchantment.

Bio

William Mazzarella is the Neukom Professor of Anthropology at the University of Chicago. He is the author of Shoveling Smoke: Advertising and Globalization in Contemporary India (2003), of Censorium: Cinema and the Open Edge of Mass Publicity (2013), and of The Mana of Mass Society (2017). He is the co-author, with Eric Santner and Aaron Schuster, of Sovereignty Inc: Three Inquiries in Politics and Enjoyment (2020), and the co-editor, with Raminder Kaur, of Censorship in South Asia: Cultural Regulation from Sedition to Seduction (2009). He is also the editor of K D Katrak: Collected Poems (2016).

[PDF ke stažení]

Abstrakt

Attempts to apply actuarial methods in the field of criminal justice have been made for nearly 100 years. These methods, familiar to many people via the world of insurance, involve the mechanical combining of information for the purposes of classification, with the standard output being a probability figure relating to a certain outcome. More specifically, a company that provides car insurance may use information pertaining to a prospective policyholder (e.g. demographic characteristics such as age and gender) to determine the probability of that individual making an insurance claim within the terms/duration of their policy. Whereas the first actuarial/risk-management instruments designed for criminal justice settings were clunky and difficult to use, the advent of more compact instruments – involving fewer than ten items, in many cases – saw them become a part of standard decision-making procedures in the context of both bail and parole, as well as criminal profiling and multi-agency attempts to reduce urban violence. This paper explores the role of a specific actuarial instrument, the Gangs Violence Matrix (GVM), in attempts to reduce urban violence in England. The GVM scores and ranks ‘gang nominals’ based on intelligence connecting them with violent offences, weapons offences and/or access to weapons. Multi-agency plans are then designed and implemented for each nominal based on the probability of them carrying out and/or being the victim of a violent, gang-related attack. Here I ask and begin to answer a set of critical questions vis-à-vis the GVM and the actuarial approach to reducing urban violence, more broadly. These questions include: How is the ‘gang’ constituted as an object of actuarial knowledge? How do the limits of this knowledge (re)shape notions of the ‘gang’? What impact might gaps in the actuarial episteme – especially around ‘race’ and causality – have on GVM-based decision-making? And who is able to make authoritative actuarial statements about ‘gangs’?

Bio

Dr James Rosbrook-Thompson is Senior Lecturer in Criminology at City, University of London. Since 2018 he has carried out research in conjunction with various inner-London local authorities on issues including ‚gangs‘, serious youth violence, and disproportionality.

[PDF ke stažení]

Abstrakt

Mothering as a social phenomenon and everyday practice is loaded with normative expectations, multi-layered meanings, and everyday negotiations. Based on the analysis of contemporary scholarship on motherhood and mothering and recent biographical and narrative interviews of mothers from all over the world (several countries in western and eastern Europe, Iran/western Asia, Canada/North America, Australia and Kenya/East Africa), that have been conducted and analysed by fifteen authors, the editors of the book Lyudmila Nurse, Lisa Moran and Kateřina Sidoropulu-Janků put together a co-edited monograph Biographical Research and the Meanings of Mothering. Life Choices, Identities and Methods, which will be presented in this talk. The special focus will be put on the normativity and intersectionality of mothering as a platform where identity negotiations and life choices take place. The first part of the talk will present the normative layers and dynamics of mothering and demonstrate how mothering as a social phenomenon affects mothers, as well as non-mothers. Further, the analysis of narratives of mothers and non-mothers from all over the world will provide a multi-layered perspective on mothering as an everyday practice and platform for realised identities and life choices. The talk presents mothering as a vivid phenomenon that, when researched from an everyday perspective, has great potential for understanding the dynamics of social reproduction and meaning-making.

Bio

Kateřina Sidiropulu-Janků, Ph.D is a senior researcher at the Institute for Applied Research on Ageing, Carinthia University of Applied Sciences, Klagenfurt am Wörtersee, Austria. She studied sociology at the Masaryk University in Brno, specialising in ethnographic sociology, research ethics, and inter-ethnic relations. She is a member of the European Sociological Association’s Research Network 03 „Biographical Perspectives on European Societies“, and her research includes biographical interviews with people from ethnic minority backgrounds and with migration experience. Kateřina also focuses on PAR and interdisciplinary research. Her recent work includes interdisciplinary research on the development of public open spaces, ageing and health, and assistive technologies in the context of small cities and rural areas.

[PDF ke stažení]

Abstrakt

Multiple agents weave the fabric of temporality in a data-driven world, orchestrating futures and visions of (un)certainty and sparking promises to contain what is to come. The possibilities of modeling the world with algorithmic means are fundamentally changing perceptions of humans experiencing time and space – new publics, new socialities, new identities are emerging, and rules of coexistence must be negotiated with them. My interest is how phenomena come into being and how temporality operates as part of research processes within complex infrastructures, entangling humans and more-than-humans, hardware, software, and algorithms in a techno-scientific as well as posthuman world of many worlds.  This talk will address the above questions utilizing an “ethnographic rhythm analysis“. Analytic outcomes are based on data gathered during long-term qualitative research in algorithmic environments at the European Organization for Nuclear Research (CERN), the Supercomputing Centre in Jülich, and the experimental world of quantum optics of the University Vienna. I will look into the rhythms of “doing things” and the thingness’ agencies, with a focus on procedural models, material cuts, and ruptures which disturb and destabilize seemingly seamless infrastructures. This will allow me to draw preliminary sketches of what seems to be important to share from an anthropological view to critically (re)think present times future(s) to come from a theoretical and ethical perspective.

Bio

Anne Dippel is a freshly cultural anthropologist and historian with a passion for ethnographic inquiries of all kinds, researching and teaching at University of Jena (Germany). She studied in Berlin and London (PhD Humboldt-University Berlin 2013, Habilitation University Jena 2022) and became a specialist in physics and computers scientific cultures as well as German speaking societies. She held fellowships, taught, and researched in Germany and abroad, including at the Massachusetts Institute of Technology (MIT), the Cluster of Excellence “Image Knowledge Gestalt” (HU Berlin), the Institute for the Advanced Study of Media Cultures of Computer Simulation (MECS) at Lüneburg University and the Department for Ethnology at the University of Heidelberg. She did extensive ethnographic research in Vienna/Austria, Geneva/Switzerland and different physics laboratories and data centers in Europe and USA. For the purpose of her current research, she has been an associated member of the European Center for Nuclear Research (CERN).

presents

LADISLAV HOLY LECTURE 2024

by

DAVID N. GELLNER

University of Oxford

Liberalism and Hierarchy:
A Tension-Filled Relationship as seen from Social Anthropology

27 January 2024 from 5 pm

The lecture will be held in the Ground floor seminar room of the Institute of Czech Literature of the Czech Academy of Sciences (Na Florenci 3, Praha 1).

You can attend the lecture via MS Teams.

---

Abstract

Ladislav Holy made the distinction between representations, ideals, and behaviour central to his theoretical and methodological reflections. That distinction underlies many of the political and ecological problems that humankind faces today, including the problems currently faced by liberalism. Using an understanding of hierarchy derived from Louis Dumont, and ethnographic case studies of attempts to impart the ideals of liberalism around the world (including in eastern Europe), I argue for a liberalism that takes fraternity and equality as seriously as liberty, while incorporating the anthropological virtue of empathy.

Bio

David N. Gellner is Professor of Social Anthropology and Fellow of All Souls College at the University of Oxford. He undertook his first fieldwork in Nepal where he focused on Vajrayana Buddhism of the Newars. As a leading scholar on Nepal and specialist on Buddhism and Hinduism, he authored and co-authored innumerable articles on religion, nationalism, ethnicity, or politics, trained generations of students, and contributed significantly to the development of anthropology. Among his many publications are Monk, Householder, and Tantric Priest: Newar Buddhism and its Hierarchy of Ritual (1992), The Anthropology of Buddhism and Hinduism: Weberian Themes (2001), or Rebuilding Buddhism: The Theravada Movement in Twentieth-Century Nepal, co-written with Sarah LeVine (2005).

[PDF ke stažení]

[PDF ke stažení]

Abstrakt

Current climate crisis and the inadequacy of energy transition fuel a new impetus to transform a masculinist techno-literacy into alternative propositions of ‘deep energy literacy’ (Wilson 2022), or, within an emerging elemental turn, of activating the radiant potential of the sun for seeking out energy justice or ‘solarity’ (Szeman and Barney 2021). While such proposals appear removed from everyday realities, there is a lack of attention to what kind of energy subjects and literacies are already emerging that unsettle boundaries between the human and the environment, the body and technology. This presentation turns to fieldwork and participatory photography with Czech solar micro-producers, renewable industry representatives and those who live around large solar plantations in the Czech lands to trace  mixed and differential literacies (Haraway 1997) ‘where each new attainment of literacy introduces difference in what counts as literacy’ (Colebrook 2012). Encounters for these literacies and their attendant ethos include the surges of joy in being touched by readings of solar generated electricity on the solar monitoring app; the thermoception of ‘plantation heat’ or rising ambient temperature around the solar farm; and the unexpected and uncertain spectral flashes of nuclear radiation and electromagnetic interferences at home. Drawing on the frame of technoecologoies the analysis focuses not only what these visceral sensory engagements bring together, but also what is left out or disarticulated in specific encounters but can be seen as productive “limits” that entail immanent possibilities for rethinking proposals for community energy.

Bio

Dagmar Lorenz-Meyer is Assistant Professor at the Faculty of Humanities, Charles University where she teaches in the Graduate Programme in Gender Studies. Her research emerges at the intersection of corporeal feminisms, technoscience studies and new materialism, currently in relation to solar energy, corporeal solidarity, and Romani cooking. She recently co-edited the Special Issue ‘Climate Action: Transforming Infrastructures, Cultivating Attentiveness, Practicing Solidarity’ (Sociální studia/Social Studies 2022), and works on a Romani Cookbook for a Liveable Climate. She serves as section co-editor of the journal Matter: Journal of New Materialist Research.

Proběhlé:

201. Jane Desmond: Multi-Species Families and Social Justice

202. Daniel Cobb: Ethnobiography as Approach and Practice: The Life of D’Arcy McNickle In and Over Time

203. Patrick O’Hare: Disappearing the Plastic Proletarian

Nadcházející:

204. Dagmar Lorenz-Meyer: Re-Articulating Embodied Energy Literacies (For Solarity) (18. ledna 2024)

205. Anne Dippel: Temporality and thingness. Towards manyworlding futures in/of Anthropology (8. února 2024)

206. Kateřina Sidiropulu Janků: Meanings of Mothering (28. března 2024)

207. James Rosbrook Thompson: Interrogating the Public Health Approach: Lessons from the Field of Urban Violence (25. dubna 2024)

208. William Mazzarella: Advertising as Integral Magic (9. května 2024)

209. vítězové ceny CASA (6. června 2024)

[PDF ke stažení]

Abstrakt

This paper identifies and explores a tendency within multidisciplinary studies and popular discussions of plastic to downplay or ignore the role of workers at various stages of its value chain, from fossil fuel extraction and manufacturing, to recycling and waste disposal. It argues that the marginalisation of plastic labour takes place through four key mechanisms: aestheticization, fetichism, flexibilization, and wasting. Aestheticization refers to the way that plastics are focused on as aesthetic objects, not only when associated with design modernism and the household mundane, but also when used as symbols of ecological devastation and the Anthropocene (as with so-called ‘plastiglomerate’). The second process draws on Marx and Lukacs’ concept of commodity fetichism, where a perceived relationship between objects in a capitalist marketplace masks the human relationships and labour involved in production. Third, flexibilization refers to one of the ways in which the voice of organised labour in the plastics industry has been marginalised, a move complemented by the benefits offered to plastics sector workers to deter industrial unrest. Finally, the wasting of plastic refers not to the generation of plastic waste, which has been amply covered elsewhere, but to the way in which a focus on (consumer) plastic waste has crowded out the attention paid to plastics production. Finally, the paper turns to the way in which the new UN treaty on ending plastic pollution is, through a focus on ‘just transition’, finally shining a light on the plastic labour involved in the various oil, chemical, manufacturing, and recycling firms that together compose plastics supply chains.

Bio

Patrick O’Hare is a Senior Researcher and UKRI Future Leaders Fellow in the Department of Social Anthropology at the University of St Andrews. He is a Fellow of the Royal Society of Arts (FRSA) and a member of the editorial board of ‘Worldwide Waste: Journal of Interdisciplinary Studies’. Dr. O’Hare holds a Ph.D. in Social Anthropology at the University of Cambridge (2017) and has held research positions at the Universities of Cambridge, Manchester, and Surrey. He has conducted research in Uruguay, Mexico, Argentina, and the UK on themes relating to labour, waste, cardboard publishing, and plastics.

Dovolujeme si Vás pozvat na Valné shromáždění, které se uskuteční
dne 27. 1. 2024 od 13:00 v sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., Na Florenci 3, Praha, a online na MS Teams.

Pozvánka s programem zde.

***

We cordially invite you to the Annual general meeting, which will take place on 27th Jan 2024, 1:00 pm, in the Ground floor lecture room, Institute for Czech literature, CAS, Na Florenci 3, Praha, or on MS Teams.

For more information see the programme.

presents

LADISLAV HOLY LECTURE 2023

by

MARUSKA SVASEK

Queen’s University Belfast

Confronting the Un/Expected:
Reflections on Stretched Ethnography

25 February 2023 from 16.00

The lecture will be held in the auditorium of the Institute of Czech Literature of the Czech Academy of Sciences (Na Florenci 3, Praha 1)
and online via ZOOM here.

---

Abstract

This talk argues that the production of ethnographic knowledge is always a relational process in which human and nonhuman affective forces interact in expected and unexpected ways: researchers need to improvise and thus be creative in their dealings with interlocutors and research technologies. Not all fieldwork is improvisational and exploratory to the same degree, however, as a comparison of some of my pre-pandemic and pandemic research projects demonstrate. Of particular interest are cases that either purposely or unavoidably led to the blurring of boundaries between ethnography, art, documentation and play.

Bio

Maruška Svašek is Professor of Anthropology at Queens University Belfast, UK. Her main research interests include migration, art/efacts, politics and emotions. In the last ten years, her work has brought these strands together, exploring the affective relationality of humans, artefacts and spaces in an era of globalization, transnational connectivity and environmental change. At present, she is working on a book on art and the politics of visibility in Czechoslovakia/the Czech Republic, and investigating the effects of the coronavirus pandemic on the lives of migrant women in Ireland. Her publications include Ethnographies of Movement, Sociality and Space: Place-Making in the New Northern Ireland (2018, with Milena Komarova), Creativity in Transition: Politics and Aesthetics of Cultural Production Across the Globe (2016, with Birgit Meyer), Emotions and Human Mobility: Ethnographies of Movement (2012), Moving Subjects, Moving Objects: Transnationalism, Cultural Production and Emotions (2012), Anthropology, Art and Cultural Production (2007), Postsocialism: Politics and Emotions in Central and Eastern Europe (2006) and Mixed Emotions: Anthropological Studies of Feelings (2005, with Kay Milton).

[PDF ke stažení]

Dovolujeme si Vás pozvat na Volební valné shromáždění, které se uskuteční
dne 25. 2. 2023 od 12:00 v sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., Na Florenci 3, Praha, a online na platformě ZOOM.

Pozvánka s programem zde.

Leták v PDF ke stažení

SIEF2023 Call for panels, roundtables and workshops

(Please note: The call for posters and papers will open on 14 November, 2022.)

The Call for Panels is now open and will close at 23:59 CEST (UTC+02:00) on 17 October 2022. All panels must be proposed via online form, where you will need to enter the following information:

• the format of your proposal
• a panel title (NB if proposing a SIEF working group affiliation, append that in square brackets to the panel title)
• names and email addresses of the (two) panel convenors
• a short abstract of <300 characters
• long abstract (description) of less than 250 words

You may add names of any chairs/discussants, although these can be added subsequently by emailing the admin team.

You can find more information here.

Dovolujeme si Vás pozvat na Valné shromáždění, které se uskuteční
dne 19. 2. 2021 od 13:00 v aule Fakulty humanitních studií UK, Pátkova 2137/5, Praha 8, a zároveň online na platformě ZOOM na adrese: https://cuni-cz.zoom.us/j/93285750350

Pozvánka s programem zde

presents

LADISLAV HOLY LECTURE 2022

by

NIKO BESNIER

University of Amsterdam, La Trobe University

The Sport Industries in the Neoliberal Age
and the Reconfiguration of Future in the Global South

19 February 2022 from 16.00

The lecture will be held in the auditorium of the Faculty of Humanities, Charles University (Pátkova 2137/5, Prague)
and online via ZOOM here.

---

Abstract

Since the late 1980s, a constellation of social and political dynamics has placed the possibility of a professional career in sport front and center in how young men in the Global South see the future. In most world sports, the hope of a sport career invariably means migrating to the Global North, and migration to pursue a career in sport has emerged as the desirable alternative to migrating to escape poverty. However, the probability of success in this endeavor is infinitesimal: not only do many hopefuls fail to migrate at all, but if they do, they often end up in undesirable locations, where their presence may not be welcome and where they struggle to make ends meet, secure residence documents, and gain the talent recognition they seek. Young men are all too aware of the disproportionate imbalance between possibility and probability, and yet they persevere, raising the question of what motivates them to do so. The answer lies in large-scale structural dynamics that encourage a cruel optimism in the contemporary moment, particularly in the reconfiguration of the self through neoliberalism.

Bio

Niko Besnier is currently in Social and Cultural Anthropology, Faculty of Humanities, Charles University, and Professor of Cultural Anthropology at the University of Amsterdam and Research Fellow at La Trobe University Melbourne. He has been affiliated with numerous institutions in Europe, the United States, Australia, New Zealand, and Japan. His most recent publications are The Anthropology of Sport: Bodies, Borders, Biopolitics (coauthored, University of California Press 2017, also in Japanese, French, and Spanish) and Sport, Migration and Gender in the Neoliberal Age (co-edited, Routledge 2021). In 2015–19, he was Editor-in-Chief of American Ethnologist.

[PDF ke stažení]

presents

LADISLAV HOLY

LECTURE 2021

by

HANA ČERVINKOVÁ

Maynooth University

Predicaments of Cultural Intimacy:

The Little Czech vs. the Covid-19 Pandemic

4. November 2021 from 17.00

The lecture will be broadcast online via ZOOM.

---

Abstract

The lecture is in part inspired by Ladislav Holy’s cultural analyses of the Czech national identity and its role in the Post-Communist Social Transformation (The Little Czech and the Great Czech Nation, 1996). While Holy asked about the role of national culture in and after the sociopolitical transformation of 1989, this lecture will focus on a more recent moment in Czech history – the Covid-19 pandemic. Drawing on Michael Herzfeld’s intriguing argument that „state ideologies and the intimacy of everyday social life are revealingly similar,“ (Cultural Intimacy, 2004), I will use anthropological lens to attempt to show how politics and poetics of everyday life interplayed in the production of an epidemiological disaster.

Bio

Hana Cervinkova is a Professor of Anthropology at Maynooth University (since 2019). In her early publications, she built on ethnographic research in the Czech military focusing on the cultural and political paradoxes of postsocialist transformation in the liminal period of intensive post-Cold War civil-military restructuring. Her current work highlights issues of nationalism, racism and memory as they emerge in the everyday educational and political discourses and practices in Central Europe. The politics of memory and history figure prominently in her educational and urban research and pedagogical practice, much of which she has dedicated to exploring and making public the silenced heritage of the formerly multicultural societies of Central Europe. Cervinkova also published on anthropology of post-socialism and postcolonialism and participatory and action research methodologies.

[PDF ke stažení]

Dovolujeme si Vás pozvat na Volební valné shromáždění, které se uskuteční online 22.1. 2021 od 9:30 na platformě ZOOM na adrese: https://cuni-cz.zoom.us/j/99077156124

Pozvánka s programem zde

Hana Synková, Hedvika Novotná a Markéta Slavková připravily online konferenci „Etika v sociální antropologii: Křehké rámce“. Konference se bude věnovat etickým aspektům interakce antropologů se státní mocí, prekarizaci akademických pracovníků a etickým komisím.

Termín konání: 21.11. 2020, 9:45-17:30

Registrace účastníků: do 19.11. 2020, 18:00 (max. počet účastníků 100)

Přihlášení přes online formulář: zde

Více informací včetně programu: zde

Dovolujeme si pozvat všechny zájemce o členství na zakládací schůzi nové sekce CASA „Antropologie náboženství, magie a nadpřirozena“. 
Ustavující schůze se uskuteční v prostorách Etnologického ústavu AV ČR, Na Florenci 3, Praha, v pondělí 21. září, od 16:00 hodin v 5. patře v zasedací místnosti. Po vypořádání se s nezbytnými administrativními kroky a založením sekce bude následovat debata nad činností sekce a vizemi do budoucna.

JOSEPH GRIM FEINBERG

Filosofický ústav Akademie věd ČR

Úvahy o antropologii a filozofii

Předmětem této přednášky bude přemítání o vztahu mezi filozofií a sociokulturní antropologií. Na základě vlastních zkušeností se ptám, co přináší střet mezi těmito dvěma obory, které si tradičně kladly společnou otázku o významu člověka ve světě. Poukazuji na specifický přínos antropologie coby oboru, který dokáže kontextualizovat a „socializovat“ ideje. Když se antropologové odváží oslovit filozofy a mluví jejich řečí, mohou podnítit filozofy k tomu, aby chápali ideje jako součásti „kultury“, tj. společensky zakotveného souboru myšlenek a praxí. Antropologické pojetí kultury může prolomit to, co nazývám „kult filozofických osobností“ a překonat tendenci brát vážně jenom velká díla „velkých mužů“ dějin filozofie. Tato velká díla lze naopak antropologickým způsobem chápat jako projevy širokých kulturních sítí, v nichž se filozofie v jistém smyslu nachází všude. Ve druhé části přednášky ale obracím otázku a ptám se, co se mohou antropologové učit od filozofů. Navrhuji, že filozofická odvaha klást otázky, které jsou často až příliš velké a abstraktní, může podnítit antropology k tvořivému úsilí. Když jsou antropologové ochotni kontextualizovat tyto otázky, chápat je ne jako nadčasové a absolutní, ale jako otázky omezené kulturněhistorickým kontextem, mohou získat různé malé lokální poznatky a hledat souvislosti mezi nimi, logikou historického vývoje anebo historických zlomů a rozporuplností konceptů, které hýbou společnostmi a dějinami. Na konci přednášky uvedu příklad zkoumání pojmu autenticity a poukazuji na produktivní konfrontaci mezi antropologickými a filozofickými přístupy k tomuto pojmu. Snažím se dokázat, že právě takováto konfrontace může vést antropology a filozofy k novým poznatkům.

NOVÝ TERMÍN KONFERENCE

17. – 18. 4. 2021

Propuknutí pandemie COVID-19 v minulém roce vedlo k zrušení bienální
konference CASA. Přestože nepříznivý vývoj pandemie nadále trvá, rozhodli jsme, že se bienální konference uskuteční tento rok. Konference bude probíhat online na platformě ZOOM.

Shodně s minulým rokem pojímáme konferenci jako „asociační“ a vedenou
primárně v češtině. „Asociačním“ charakterem máme na mysli nejen to, že se její účastníci budou rekrutovat z řad členů asociace, ale také že členům
asociace poskytne prostor pro setkání v jiné podobě, než činí každoroční Valné shromáždění. Smyslem konference je vytvořit prostor pro kritickou diskuzi nad současnými výzkumnými tématy rozvíjenými členy/členkami asociace v širších rámcích evropských či globálních antropologických komunit. Vítány jsou proto příspěvky na jakékoliv sociálněantropologické téma. Jelikož chceme účastníkům konference umožnit reflektovat aktuální dění a jeho vliv na akademickou praxi, otevíráme zcela novou výzvu k zasílání návrhů konferenčních příspěvků. To umožní zájemcům podat jak stejný návrh, který zaslali v loňském roce, tak návrh zcela nový. Stejně tak je možné podat návrh na konání stejných tematických panelů, workshopů, kulatých stolů či podobných aktivit, ale také navrhnout zcela nové.

Další zájemci o účast na konferenci se mohou hlásit do čtvrtka 15. 4. 2021, 23:55 zde
Odkaz a heslo obdrží registrovaní v pátek 16. 4. 2021

KEYNOTE LECTURE

Joseph Grim Feinberg (Filosofický ústav AV ČR)

Úvahy o antropologii a filozofii

Předmětem této přednášky bude přemítání o vztahu mezi filozofií a sociokulturní antropologií. Na základě vlastních zkušeností se ptám, co přináší střet mezi těmito dvěma obory, které si tradičně kladly společnou otázku o významu člověka ve světě. Poukazuji na specifický přínos antropologie coby oboru, který dokáže kontextualizovat a „socializovat“ ideje. Když se antropologové odváží oslovit filozofy a mluví jejich řečí, mohou podnítit filozofy k tomu, aby chápali ideje jako součásti „kultury“, tj. společensky zakotveného souboru myšlenek a praxí. Antropologické pojetí kultury může prolomit to, co nazývám „kult filozofických osobností“ a překonat tendenci brát vážně jenom velká díla „velkých mužů“ dějin filozofie. Tato velká díla lze naopak antropologickým způsobem chápat jako projevy širokých kulturních sítí, v nichž se filozofie v jistém smyslu nachází všude. Ve druhé části přednášky ale obracím otázku a ptám se, co se mohou antropologové učit od filozofů. Navrhuji, že filozofická odvaha klást otázky, které jsou často až příliš velké a abstraktní, může podnítit antropology k tvořivému úsilí. Když jsou antropologové ochotni kontextualizovat tyto otázky, chápat je ne jako nadčasové a absolutní, ale jako otázky omezené kulturněhistorickým kontextem, mohou získat různé malé lokální poznatky a hledat souvislosti mezi nimi, logikou historického vývoje anebo historických zlomů a rozporuplností konceptů, které hýbou společnostmi a dějinami. Na konci přednášky uvedu příklad zkoumání pojmu autenticity a poukazuji na produktivní konfrontaci mezi antropologickými a filozofickými přístupy k tomuto pojmu. Snažím se dokázat, že právě takováto konfrontace může vést antropology a filozofy k novým poznatkům.

POPLATKY PŘI ONLINE ÚČASTI

Pro všechny účastníky zdarma

MÍSTO KONÁNÍ

Platforma ZOOM

PROGRAM

Odkaz na PDF soubor zde

ORGANIZAČNÍ VÝBOR

Martin Heřmanský
Jaroslav Klepal
Michal Lehečka
Daniel Sosna
Zdeněk Uherek
Markéta Zandlová

DALŠÍ INFORMACE

CFP v PDF: zde
info@casaonline.cz

Z DŮVODU PLATNOSTI NOUZOVÉHO STAVU A OPATŘENÍ VLÁDY ČR SE WORKSHOP USKUTEČNÍ V NÁHRADNÍM TERMÍNU, KTERÝ BUDE UPŘESNĚN DLE VÝVOJE SITUACE

[CfP v PDF]

Etika v sociální antropologii: Křehké rámce

V posledních letech je možné pozorovat několik podstatných trendů, které otevírají prostor pro reflexi etické praxe v antropologii. Interakce antropologů se státní mocí v zemích visegrádské čtyřky či v Turecku poukazují na křehké rámce, ve kterých se naše disciplína pohybuje. Vzrůstá mezinárodní mobilizace a solidarita napříč institucemi. Ve zranitelné pozici se nachází i řada mladších akademiků a vědeckých pracovníků, jež mj. vykonávají práci na základě krátkodobých kontraktů. Zároveň dochází k institucionalizaci etiky v rámci etických komisí, které mají za cíl posuzovat výzkumné projekty a jež na svých fakultách povinně zavedla například Univerzita Karlova. Na různých fakultách probíhal mezioborový proces vyjednávání odlišně a vznikly tak komise s rozdílnými cíli a pravomocemi. Druhý workshop CASA se tedy bude věnovat těmto třem hlavním tématům – etickým aspektům interakce antropologů se státní mocí, prekarizaci akademických pracovníků a etickým komisím.

Čas: sobota 21. 3. 2020, 9:45 – 17:30

Místo konání: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, budova C, 3. patro, Horní sál (Na Florenci 3, 110 00, Praha 1)

Pořadatel: Česká asociace pro sociální antropologii, Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Organizační tým: Hana Synková, Hedvika Novotná, Markéta Slavková

Uzávěrka registrace účastníků (počet míst omezen): 10. 3. 2020

Přihlášení přes online formulář: https://drive.google.com/open?id=1t8v1sFzbD_Ej9NeNvOPT4r823cvGfv8D6n-DU4ntdlc

Případné dotazy: ethics.casa@gmail.com

Program workshopu:

Zavádění etických komisí na univerzitách

Pořádají: Magdaléna Šťovíčková Jantulová & Petra Ezzeddine

Kulatý stůl

V poslední době na českých univerzitách, konkrétně pak na fakultách zaměřených na sociální a humanitní vědy, začínají vznikat etické komise a my výzkumníci/výzkumnice jsme vyzýváni k participaci na jejich činnosti. Naše osobní zkušenosti z činnosti etické komise jsou však zatím spíše omezené. Rády bychom proto zorganizovaly kulatý stůl, ke kterému bychom pozvaly výzkumníky a výzkumnice, kteří/é se již ve své výzkumné praxi setkali/y s činností etické komise (ať již v roli těch, kteří předkládali/y etické komisi nějaký projekt či byli/y/jsou členy takovéto komise). Cílem tohoto setkání by mělo být sdílení zkušeností s cílem promýšlet pravidla a způsoby fungování vznikajících etických komisí v ČR tak, aby komise na jedné straně plnily své poslání, na druhé straně se pokusit o to, aby jejich zřízení nevedlo např. k ještě větší byrokratizaci vědy či nemožnosti realizovat určitý typ výzkumů, tak jak jsou známy případy ze zahraničních univerzit, se kterými se setkáváme v odborných časopisech.

Etnografie na hraně

Pořádá: Yasar Abu Ghosh

Otevřený panel

Kauza kanadsko-českého antropologa Davida Scheffela nás nutí se zamyslet nad tím, do jaké míry si jako praktikové kvalitativního sociálně-vědního výzkumu umíme poradit s hraničními situacemi. Jak reagovat na případy, kdy jsou naši kolegové nebo kolegyně obviněni z nezákonnosti nebo neetičnosti v souvislosti s děláním výzkumu? Přesněji řečeno, jak reagovat tak, aby to neodráželo jen naši loajalitu k oboru a kolegům, ale aby to rovněž vedlo k přehodnocení našich postupů v dosud neznámých souvislostech? Hraniční situace přitom nejsou pro etnografický výzkum, ve kterém je improvizace spíše normou než výjimkou, ničím neobvyklým. Tento panel vyzývá k příspěvkům, které by se těmto hraničním situacím věnovaly jako momentům metodologické reflexe.

Akademická prekarita v stredoeurópskej podobe: Ako jej kolektívne čeliť

Pořádají: Martin Fotta & Tereza Stöckelová

Sondážní diskuze v plénu s vyzvanými uvozujícími příspěvky

Pojem prekarizáce sa v súčasnom výzkume nielen akademickej práce využíva ako analytický nástroj, ktorým sa označuje na jednej strane neistota a nestabilita zamestnania a zároveň sociálne dôsledky „života bez prísľubu stability“ (Tsing 2015) a narušovania normatívnych očakávaní. Aj keď práca so zmluvou na dobu neurčitú ostáva pre mnohých akademikov a akademičky aspiračnou normou, v skutočnosti ich väčšinou čakajú roky neistoty a život od zmluvy ku zmluve často bez prísľubu stáleho zamestnania.
V posledných rokoch sa téma prekarizácie akademickej práce stáva predmetom diskusie a štúdií spoločenských vied (viď napr. posledné číslo Social Anthropology/ Anthropologie Sociale z decembra 2019 k ‘Politics of Precarity’). Najpodrobnejšie poznatky máme však zo západoeurópskeho (prípadne severoamerického) kontextu, kde sa prekarizácia vníma ako odklon od už internalizovanej normy. Oveľa menej systematicky je táto téma reflektovaná z pohľadu Strednej Európy (kde sú dnešné problémy vo vysokoškolskom vzdelávaní najčastejšie stále spájané s nedokončenou transformáciou k pomyselnej západnej norme). Aj keď mnohé javy – tlak na výkon a flexibilita, krátkodobé zmluvy, tlak na externé granty – sú podobné naprieč regiónmi, iné – reťazenie krátkodobých zmluv na jednom pracovisku, platy pod národným priemerom aj medianom, nedôvera v odbory, dopady na rodinný život – môžu byť naopak špecifické pre stredoeurópske krajiny.
Cieľom tejto sondážnej diskusie je preto otvoriť debatu o tom, ako neistota prevládajúca na  akademickom trhu formuje sociálne vedy v Českej Republike a v Strednej Európe a aký má dopad na pracovný ethos a na kvalitu pracovného prostredia. Naším cieľom nie je iba „kritická diskusia“, ale formulovanie možných krokov kolektívnej akcie a profesných opatrení, ako prekarizácii efektívne zamedzovať a čeliť.

Ethical Aspects of Interaction with State Power

Pořádá: Markéta Slavková

Vyzvaný panel

The last decade has seen multiple attempts by various state power structures to restrain academic freedom. In some of these cases, restrictions were put into the practice, and in the worst cases they led even to the direct persecution of academic workers, as has been happening, for example, in recent years in Turkey. The international academic community has criticized the mass “freezing” of academic workers‘ passports and their subsequent dismissal from employment, after which many of them faced even arrest, under the rule of R. T. Erdoğan.  
The restriction of academic freedom resulting from various administrative, organizational and economic changes has in recent years been observed in the countries of V4, in particular in Hungary and Poland. The common feature of these very different cases is that the changes resulted in a situation where the possibilities for practicing the discipline of social anthropology and carrying out ethnographic fieldwork are considerably limited, and certain types of research are simply impossible. These events open a whole range of pressing questions regarding the protection of academic freedom. They also call for reflection on the ethical practice in anthropology.

Revize etických směrnic CASA

Pořádají: CASA a organizační tým workshopu

Moderovaná diskuze

[PDF ke stažení]

Abstract

« Remake of a summer » was built on the idea to attempt a remake or a retake” of the cult film “Chronicle of a summer” by Jean Rouch and Edgar Morin. We intended to play with a new cinematographic method: the remake of documentaries. Still, we wanted to preserve the originality of Rouch’s and Morin’s body of work. We attempted to follow and revisit its methods, aesthetics and locations. These topics have somehow been transposed in the present French society with its new collective issues and the individual question of happiness. Our discussion with our audience is always enriching, our questions are linked to the possible and limits of “cinema vérité” (or “truthful cinema”) in the way Edgar Morin noticed it himself concerning « cinéma vérité » that is a play on words in French, which is linked to the reflexivity and participatory ethnography. We decided to be a part of our movie, to make camera and people equally participate through a direct and dialogical approach. With such an approach, people would take time and would have the power to express themselves in deep intimate words. Seeking for happiness is crossed by contradictory choices that we wanted to emphasize and that we tried to show by our editing choices. Beyond this approach, we tried to capture the political issues of French society where the questions of margin and emancipation are still going through.

Biography

Séverine Enjolras and Magali Bragard are both holders of a DEA in visual anthropology obtained in 2003 in Paris 10 – Nanterre, under the direction of Jean Rouch. In 2009 they co-directed a short documentary film, „Dombes“, on the study and management of a health risk. They are both teachers in documentary cinema, they created and organized in 2007 and 2008 a festival of films in the West Bank. Séverine Enjolras has also directed several documentaries, institutional films and films around citizen consultation workshops. Magali Bragard, in addition to her work of realization, is also a stage and press photographer.

ve spolupráci s

.

Etnologickým ústavem

Akademie věd ČR, v.v.i.

.

si Vás dovoluje pozvat na

.

LADISLAV HOLY

LECTURE 2020

.

kterou přednese

.

MARTIN FOTTA

Goethe University Frankfurt

.

Princíp domácnosti a námedzná práca:

O ekonomickej integrácii Calónov v

Brazílii a o možnostiach komparatívnej

analýzy

.

Diskutant: Yasar Abu Ghosh

Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií

.

Přednáška se uskuteční

.

25. ledna 2020 od 16.00

.

v prostorách

.

Etnologického ústavu AV ČR,

budova C, 3. patro, Horní sál

Na Florenci 3, 110 00 Praha 1

---

Abstract

Môj príspevok vychádza z môjho doterajšieho etnografického výskumu v Bahii, na severovýchode Brazílie. Na jeho základe načrtnem jeden z možných komparatívnych modelov, na základe ktorého je možné analyzovať spôsoby, ktorými sa mnohé rómske komunity na oboch stranách Atlantiku ekonomicky začleňujú do spoločnosti. Moju argumentáciu rozviniem nasledovne: 1) v Bahii prislušníci a príslušníčky rómskej komunity Calónov trvajú na tom, že „(praví) Cigáni (Ciganos) nepracujú (trabalhar)“. Kultúrne hodnotnejšou je autonómna forma zárobku a to najmä obchodovanie a požičiavanie peňazí. 2) Práca (trabalho) je v Bahii – formovanej v minulosti otroctvom a marginálnym postavením v globálnom systéme – často považovaná za niečo, čo potenciálne degraduje a vedie ku neslobode (cativeiro). 3) Odmietanie práce Calónmi nie je však iba ideologickou inverziou hegemónneho ne-rómskeho sveta práce, ale poukazuje aj na hodnoty, ktoré sa Calóni snažia zachovavávať pri svojom začleňovaní sa do spoločnosti. Tieto hodnoty sú hodnotami, ktoré charakterizujú householding (princíp domácnosti, samozásobiteľstvo, gazdovanie), jeden zo štyroch všeobecných princípov ekonomického správania, ktoré Karl Polanyi definoval vo Veľkej Transformácii (1944). Kedže toto ‘samozásobiteľstvo‘ je integrované a operuje v prostredí, v ktorom dominuje trh, tak nemôže byť sebestačné, ani plne inštitucionalizované.

O přednášejícím

Martin Fotta působí jako výzkumný pracovník na Institutu etnologie Goetheho Univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho současný výzkumný projekt je zaměřený na vliv tzv. podmíněných transferů (angl. conditional cash transfer, tj. finanční pomoci chudým domácnostem, která je podmíněná vykonáváním určité aktivity) na zadlužování domácností na venkově v Brazílii. Je autorem monografie From Itinerant Trade to Moneylending in the Era of Financial Inclusion (Palgrave Macmillan, 2018). Spolueditoval kolektivní monografie Gypsy Economy: Romani Livelihoods and Notions of Worth in the 21st Century (Berghahn, 2016) a Money from the Government in Latin America Conditional Cash Transfer Programs and Rural Lives (Routledge, 2018). V zimním semestru akademického roku 2019-2020 působí v Praze jako hostující profesor na Katedře obecné antropologie, FHS UK.

[PDF ke stažení]
[Videozáznam na Youtube]

Soutěžící žádáme o doručení materiálů  
na e-mailovou adresu asociace
info@casaonline.cz do 1. 11. 2019.

» Vyhlášení soutěže ve formátu PDF

[PDF ke stažení]

Abstract

Given the multiple institutional crises and rising political extremism in contemporary Europe, the social processes constituting European transformations in different local and transnational contexts gain importance for the democratic future of the continent. In addition to political and economic incentives, the EU promotes various transnational notions such as the ‚Europe of the Regions‘, the ‚Danube macroregion‘ or the ‚EU Urban Agenda‘ as normative frames to mobilise support for European policies. In response to diverse global and European transformation challenges, cultural heritage offers a local resource for collective mobilisation of social and political actors for the development of cities and regions. However, as diverse claims for justice and belonging open different associations with nation, minorities, ethnicity, community and territoriality in Europe, the strategic development of the local capital for culture-led regeneration can raise deep political contention. At the centres and the margins of European states, capital cities and border regions offer emblematic cases to enquire into the diverse mobilisations embedding transnational changes in specific local contexts. Thus, the controversial emergence of the ‚Museumsquartier Vienna‘ and the ‚Humboldt Forum‘ in Berlin – two most symbolic cultural projects of urban repositioning in the new Europe since the 1990s – showed urban culture a diverse and contested source of transformation. Also the politics of national minorities following the opening of Austria’s borders with the Eastern neighbours highlighted the complex cultural and territorial mobilisations renegotiating the regional transformations in Central Europe. Here in Prague, tourism development and new urban movements invite further discussion about the role and meanings of cultural heritage in political and economic transformations. Researching these various top-down and bottom-up interactions through a comparative interpretative-institutional approach, I conceive Europe as a diverse and open-ended multi-level process where different instances of cosmopolitan politics reconstruct shared legitimacies in the social contexts.

Short Bio

Monika De Frantz is currently International Visiting Professor in Urban Geography at the Charles University Prague. With a PhD in Social and Political Sciences from the European University Institute EUI Florence, she previously taught at the University of Chicago, University of New Orleans, London School of Economics, Bauhaus-University Weimar, University of Vienna and Innsbruck. Her book ‘Capital City Cultures’ narrates European state-transformation from the perspective of culture-led urban development in Vienna and Berlin. Her current research is dedicated to the next monographic book on theories of urban politics in globalisation, as well as to empirical work on the new EU Urban Agenda and on urban development in Prague.

[PDF ke stažení]

[PDF ke stažení]

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Institutem sociologických studií Fakulty sociálních věd UK

Vás srdečně zvou na

 

169. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve úterý 15. května 2018 od 17:00 hod.

 

na Fakultě sociálních věk Univerzity Karlovy

Praha 5 – Jinonice, U Kříže 8, místnost J2019

 

Vystoupí

 

Professor Jerome Krase

The Brooklyn College, City University of New York

 

na téma

 

Seeing the Image of the

City Change, Again

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Jerome Krase

Emeritus and Murray Koppelman Professor at Brooklyn College, City University of New York is an activist-scholar who works on many urban community issues. He researches, lectures, writes and photographs about urban life and culture globally. Among his many books are Self and Community in the City (1982), Ethnicity and Machine Politics with Charles LaCerra (1992), Race and Ethnicity in New York City (2005) and Ethnic Landscapes in an Urban World. (2006) coedited with Ray Hutchison, Seeing Cities Change: Local Culture and Class (2012), and Race, Class, and Gentrification in Brooklyn (2016) with Judith N. DeSena. He is co-editor of Urbanities and serves on the editorial boards of Cidades, Visual Studies, and the Journal of Video Ethnography. Professor Krase is an officer of ProBonoDesign Inc, and is active in the American and International Sociological Associations, Commission on Urban Anthropology, Humanities on Line, Society for the study of Social Problems, and International Visual Sociology Association.

 

Seeing the Image of the City Change, Again

The City and, perhaps even more so, its image have played powerful roles in human history. The tragic meanings associated with cities such as Sodom and Gomorrah as well as Hiroshima and Nagasaki are almost universally shared and understood. Over the same millennia, cities like Athens and Paris have as to art and ideas at times represented the best of all possible urban worlds. For much of the past century cities in general have had for want of a better phrase “a bad press.” Much of this has had to do with widespread anti-urban biases, shared by those as different as Thomas Jefferson and Mao Tse Tung. In many of the most important cities around the globe there has been a reversal of these historically negative images of the city as a place to fear or to flee. Ironically these positive views are having a negative effect on many of its long-time residents in the form of gentrification and displacement. At the same time other cities have again become a refuge for those escaping violence and poverty. In my work I ask, “How does the image of the city in which people live and work impact on their lives, and how do images of their denizens create or reflect the image of the city itself? “ As to justice in the City, I interrogate the role of visually oriented social scientists, photographers, photojournalists and others who create and disseminate images of the city.

[PDF ke stažení]

with support of

Centre français de recherche
en sciences sociales  (CEFRES)

is happy to invite you to the

LADISLAV HOLY LECTURE 2019

by

ROBERT PARKIN

Emeritus Fellow at Institute of Social & Cultural
Anthropology, University of Oxford

Bismarck, Tom Paine and the Good 

Soldier Schweik: modalities of 

nationalism and individualism in the 

work of Ladislav Holy 

and the Durkheimain tradition

12 February 2019 from 16.30

Venue

CEFRES, Building C, 3rd floor, Upper Hall,
Na Florenci 3, 110 00 Prague 1

---

Abstract

This presentation aims to situate Ladislav Holy’s remarks about the nation state and individualism in the context similar work by Durkheimians like Marcel Mauss and Louis Dumont. While it is not claimed that Holy is explicitly basing himselfon this tradition, both he and Mauss discuss the nation state in the context of what were recent political events at the times they wrote, respectively WWI and the collapse of communism in eastern Europe. Both see the nation as a homogenous set of individuals, its political form being the nation state, and both come close to treating the nation as an individual scaled up. However, it was Dumont who reminded us that theories of individualism vary, as do political theories about the relationship of the individual to the state. Thus Germany before 1945 comes closest to the nation‐as‐individual paradigm in allowing the individual freedom in private (the notion of Bildung) until the state demands his or her unequivocal support in a crisis, while the Anglo‐
American and French political traditions are prepared to position the individual against the state if necessary (as in the breaking of unjust laws). Ultimately this can be construed as a difference between state power, as enshrined in a figure like Otto von Bismarck, and the libertarianism of Tom Paine, the theorist of republican revolution. For Holy, however, there is a third image, that of the self‐effacing, supposedly inept Soldier Schweik who, rather than
confronting state power, evades it, often by deceiving it. For Holy he is the epitome of Czechness, though as a stock literary figure he lacks individuality. This extreme variety of examples should caution us against reducing either nationalism or individualism, let alone their relationship, to the status of monolithic, unvarying entities. 

Biography

Robert Parkin is a graduate of the University of Oxford, where he wrote his doctorate on the Munda, a group of tribes in central India. During his long and prolific career, he taught
anthropology at several universities in Europe and Asia and worked as a research fellow at the Max Planck institute in Halle. His specializations include the anthropology of kinship, the history of French anthropology and his regional interests in Europe (especially Poland) and South Asia.  He is the author of The Munda of Central India: An Account of Their Social Organization (1992). He has translated essays by French sociologists Henri Hubert and Robert Hertz and wrote an
intellectual biography of the latter – The Dark Side of Humanity: The Work of Robert Hertz and its Legacy (1996). He has also published a study of the work of Louis Dumont entitled Louis Dumont and Hierarchical Opposition (2002) and translated his writings. Robert has served as a long‐time editor of the Journal of Anthropological Society of Oxford (JASO), which acts as the house journal of the School of Anthropology and Museum Ethnography at the University of Oxford, where he is currently an emeritus fellow. 

[PDF ke stažení]

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Institutem sociologických studií Fakulty sociálních věd UK

Vás srdečně zvou na

 

167. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 22. března 2018 od 17:00 hod.

 

na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
Praha 5, U Kříže 8, budova A, místnost 2075

 

Vystoupí

 

PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.

Katedra sociální geografie Přírodovědecké fakulty

Ostravské univerzity

 

na téma

 

Jazyk a místo – poetika a politika

toponymie na Těšínsku

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Markéta ZANDLOVÁ v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.

Přemysl Mácha absolvoval doktorské studium etnologie na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (2004). V současnosti pracuje na Katedře sociální geografie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Zabývá se politikou identit a rolí architektury, urbanismu, krajiny a jazyka v utváření a udržování etnických hranic. Terénní výzkumy prováděl v Mexiku, Novém Mexiku a ČR.

 

Jazyk a místo – poetika a politika toponymie na Těšínsku

The migration of dentists is a major policy challenge facing both developing and developed countries. Dentists from over 120 countries migrate to Australia, and a large proportion are from developing countries. Migrant dentists, mainly from developing countries, face challenges both in their home countries and in Australia. Jazyk je dle řady autorů klíčovým nástrojem v utváření míst a přetváření chaotického a nepřátelského světa v uspořádaný a bezpečný domov. Vedle existenciálního a emocionálního ukotvení identity jednotlivce důvěrně známá jména míst (toponyma) také vymezují skupinové hranice, neboť jsou vždy sdílená jen určitým okruhem lidí. Podílí se tedy i na tvorbě skupinových identit, včetně identit etnických a národních. Obzvláště zřejmý je tento význam ve vícejazyčných oblastech, kde si stejná místa toponymicky nárokuje více skupin, což často vede k řadě toponymicky motivovaných konfliktů, vandalizaci dvojjazyčných nápisů a podobně. Fascinujícím příkladem takové oblasti je Těšínsko, pohraniční oblast poznamenaná dlouhodobými interakcemi mezi Čechy, Poláky, Němci, Šlonzáky a dalšími skupinami. Přednáška představí výsledky tříletého výzkumného projektu zaměřeného na roli toponym v utváření a udržování etnických hranic v tomto regionu. Výzkum čerpá z analýzy archivních pramenů, terénních pozorování, rozhovorů s klíčovými aktéry i “běžnými” obyvateli a rozsáhlého dotazníkového šetření. Bližší informace k projektu viz http://projekty.osu.cz/tesinsko.

–>

VENUE
Faculty of Social and Economic Sciences
Comenius University in Bratislava
Mlynské luhy 4
Bratislava, Slovakia

ORGANIZERS ON BEHALF OF SASA & CASA
Luděk Brož
Juraj Buzalka
Martin Heřmanský
Michal Lehečka
Andrej Mentel
Juraj Podoba
Markéta Slavková
Daniel Sosna
Hana Synková
Zdeněk Uherek
Markéta Zandlová

Zvoucí instituce	Katedra sociální a kulturní antropologie, Fakulta filosofická, Univerzita Pardubice
Zvoucí člen CASA	PhDr. Hana Synková, Ph.D.
Přenášející	Mgr. Kateřina Mildnerová, Ph.D.
Předpokládaný název přednášky	Mapování historie, identity a pojetí domova u tzv. Nabibijských Čechů žijících v současné době v Namibii

Výsledky výběrového řízení 2. kola (jaro 2019)

Zvoucí instituce	Katedra sociální a kulturní antropologie, Fakulta filosofická, Univerzita Pardubice
Zvoucí člen CASA	PhDr. Livia Šavelková, Ph.D.
Přenášející	Mgr. Martin Heřmanský, Ph.D.
Předpokládaný název přednášky	Vizuální aspekty subkulturních formací

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

Vás srdečně zvou na

 

166. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve středu 7. března 2018 od 17:30 hod.

 

v salonku Café Lajka
U Akademie 11, Praha 7

 

Vystoupí

 

Petr Špecián

 

Fakulta humanitních studií UK

a Národohospodářská fakulta VŠE

 

na téma

 

Graeber kontra ekonomie

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Martin HEŘMANSKÝ v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Petr Špecián

Petr Špecián působí jako odborný asistent na Národohospodářské fakultě VŠE a na Společenskovědním modulu Fakulty humanitních studií UK. Jeho zázemí je v ekonomii a filosofii. Přednáší primárně v kurzech zaměřených na mikroekonomii a ekonomii veřejného sektoru. Věnuje se primárně metodologii ekonomie a otázce slučitelnosti neoklasické politické ekonomie s aktuálními poznatky behaviorálních věd.

 

Graeber kontra ekonomie

David Graeber ve své knize Dluh ostře kritizuje ekonomii za její údajně pomýlené předpoklady a přístup. Ukážu, že tato kritika je mnohdy zavádějící a založená na problematických definicích základních pojmů, jako je „barter“, či „směna“. Ekonomický přístup ke zkoumání lidského chování je mnohem univerzálnější a hůře napadnutelný, než by se mohlo při letmém ohledání zdát. Užitečnost jednoduchých ekonomických modelů budu ilustrovat na příkladu vězňova dilematu a v jeho kontextu proberu také některé kritické námitky, které vůči ekonomickému přístupu často zaznívají. Závěrem se pokusím vyhodnotit Graeberovy základní hypotézy o principech fungování lidských společností, které mají podle něho pro ekonomii představovat závažný problém.

 

with support of

Institute of Sociological Studies, Faculty of

Social Sciences, Charles University

 

is happy to invite you to the

 

LADISLAV HOLY LECTURE 2018

 

by

 

DAVID B. EDWARDS

James N. Lambert ’39 Professor of Anthropology

Williams College, Williamstown, MA

 

Caravan of Martyrs: Sacrifice and the Rise of

Suicide Bombing in Afghanistan

 

17 February 2018 from 16.00

 

Venue

FSV UK, Hollar Hall, room H212,
Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1

 

---

 

Abstract

This talk examines the transformation of sacrificial ideology and ritual in Afghanistan from before the beginning of the ongoing conflict in 1978 to the present. Beginning with a discussion of sacrifice as an instrument of peacemaking in the context of tribal feud, I consider how the Islamic political parties that rose up to oppose the Soviet occupiers developed a cult of martyrdom. This enterprise was further transformed by so-called “Afghan Arabs,” most importantly al-Qaeda founders, Abdullah ‘Azzam and Osama bin Laden, who changed the focus of martyrdom from the retrospective conferral of status on the dead by the political party to the active pursuit of sacrificial death by the living, a transformation in understanding that laid the groundwork for the attacks of September 11, 2001. This leads to an analysis of the development of suicide bombing in Afghanistan following the American intervention in Afghanistan. Rather than focusing on either political strategy or the psychology of the suicide bomber, I look at suicide bombing in indigenous terms as a form of sacrificial ritual, that has been adapted to the structural and moral dilemmas created by American forms of military and political control. The talk will conclude with a discussion of the role of Facebook and other forms of social media in creating a new cult of martyrs among Afghan youth.

 

Biography

David Edwards has been conducting research on and writing about Afghanistan, South Asia and Islam for more than thirty years. A graduate of Princeton University (BA, 1975) and the University of Michigan (PhD, 1986), he is the author of three books on Afghanistan, all published by the University of California Press – Caravan of Martyrs: Sacrifice and Suicide Bombing in Afghanistan (2017), Before Taliban: Genealogies of the Afghan Jihad (2002), and Heroes of the Age: Moral Fault Lines on the Afghan Frontier (1996) – along with numerous articles on Afghan history, religion and culture. Edwards is also the co-director and producer of the film, Kabul Transit (2006), which has been an official selection at many film festivals, including the Los Angeles Film Festival, the International Documentary Festival in Amsterdam, and the Independents Night film series at Lincoln Center in New York City. Edwards has received research fellowships from the National Endowment for the Humanities, the Andrew Mellon Foundation, and the National Science Foundation. In 2002, Edwards was named a Carnegie Scholar by the Carnegie Corporation of New York and taught at Charles University in Prague as a Fulbright Fellow in 2012-13.

[PDF ke stažení]

Pozvánka

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Antropofestem

Vás srdečně zvou na

165. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

v pátek 26. ledna 2018 od 15:00 hod.

v salonku Café Kampus, Náprskova 10, Praha 1 (http://cafekampus.cz/kontakt/)

Vystoupí

Visual anthropologist

Mauro Bucci

na téma

Hotel Splendid – Representing

Migrations through

Ethnographic Cinema

Zdeněk UHEREK,v.r., Hana SYNKOVÁ v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

[PDF ke stažení]

---

Mauro Bucci

Mauro Bucci is an Italian filmmaker and independent researcher in the field of Visual Anthropology. He wrote scientific essays about ethnographic films for the Italian cinema journal «Bianco e Nero», the ethnographic journal «Visual Ethnography», the Italian publisher CLUEB for the book «Rappresentare – Questioni di antropologia, cinema e narrativa» . He is author of a chapter of the book «Looking with Robert Gardner» edited by W. Rothman, C. Warren and R. Meyers for the Horizons of Cinema series published by SUNY Press. His latest essay about ethnographic fieldwork and cinema is forthcoming for the journal «Africa e Mediterraneo».

Mauro Bucci worked as a one-man crew shooting video, recording sound, and editing footage for „Hotel Splendid“, his first work as a cinematographic author. An award-winning documentary that was completed following 12 months’ of fieldwork, and is based on the ethnographic method of participant observation.

“Hotel Splendid – Representing Migrations

through Ethnographic Cinema”

The phenomenon of migration affecting Africa and Italy, as well as Europe more generally, over the last several years is a favorite object of representation among Western mass media. Newspapers, television, social networks and so on offer countless images of immigrants arriving by sea and conditions they face while seeking asylum in Europe. Nonetheless, a thorough understanding of the human experiences and social dynamics involved in this phenomenon is often neglected: the focus on representations driven by political, ideological or reportage needs is hardly able to render the complexity of this social reality.

Instead, in my remarks, I will examine the type of image that methods of investigation developed in the field of ethnographic cinema are capable of producing. To this end, I will analyze the ethnographic fieldwork with a camera I undertook to realize “Hotel Splendid”. This documentary film about refugees was made thanks to research carried out during a one-year immersion of participant observation. The fieldwork was based both on my involvement in everyday life experiences of migrants, as well as a number of interventionist practices aimed at improving the asylum seekers’ conditions. Indeed, the resulting filmic representation has been possible because of the gradual establishment of a network of interpersonal relationships with migrants who allowed me to be accepted in their community, to understand their experiences and then to portray their lives on the screen.

---

Navazující akce v rámci festivalu Antropofest 2018

Od 18:00 proběhne v rámci festivalu Antropofest v Kině Ponrepo vernisáž výstavy stejnojmenného spolku „Pomáháme lidem na útěku“

Od 18:30 Bude jako zahajovací snímek 9. ročníku uveden film Hotel Splendid s následnou diskuzí s autorem Maurem Buccim, více viz http://www.antropofest.cz/

Hotel Splendid je intimním a kolektivním portrétem komunity migrantů z afrického pobřeží, kteří pobývají v přijímacím středisku pro žadatele o azyl. Jedná se o pohled na každodenní chod italského hotelu, který se proměnil v nouzový tábor pro uprchlíky. V dokumentárním filmu se prolínají dvě různé dějové linie: dramatická cesta plná násilí a zneužívání, kterou migranti podnikají, aby se dostali do Evropy, a itinerář, kterým se musí žadatelé o azyl řídit po vstupu do tábora, dokud není proces hodnocení u konce.

Uvedení filmu, ocenění (výběr):
GRAND PRIX International Ethno Film Festival „The Heart of Slavonia“ Chorvatsko 2017; BEST FEATURE-LENGTH FILM, prize „Gold Marzocco“ Adriano Asti and BEST DOCUMENTARY FILM, prize Luciano Becattini, Valdarno Cinema Fedic Valdarno, Itaálie 2017; SPECIAL MENTION, Bastimento Film Festival Bologna, Itálie 2017

Pozvánka

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Institutem sociologických studií Fakulty sociálních věd UK

Vás srdečně zvou na

164. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

ve čtvrtek 11. ledna 2018 od 16:00 hod.

na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Praha 5, U Kříže 8, budova A, místnost 2081

Vystoupí

Professor Stephanie Short

The University of Sydney, Australia

na téma

Dentistry in the Age of

Healthcare Migration

Zdeněk UHEREK,v.r., Ema HREŠANOVÁ v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

[PDF ke stažení]

---

Professor Stephanie Short

Professor Stephanie Short leads Workforce Development Activities in the World Health Organization Collaborating Centre in Workforce Development in Rehabilitation and Long Term Care. She is Deputy Director of the Sydney Asia Pacific Migration Centre, Faculty of Arts and Social Sciences and Academic Lead of the Shaping Health Systems Research Group, World Universities Network.

Professor Short’s research interests concern health governance and public policy, both locally and internationally. She has published widely in health sociology and public policy, including the 5th edition of Health Care and Public Policy: An Australian Analysis, published by Palgrave Macmillan, as co-author, and Health Workforce Governance, as co-editor, published by Ashgate in the UK in 2012.

Dentistry in the age of healthcare migration

„Dentistry in the age of healthcare migration” (a current book proposal she is co-authoring for Policy Press) examines problems, priorities and policy proposals in the context of globalization and the potential for global responsibility and governance.

The migration of dentists is a major policy challenge facing both developing and developed countries. Dentists from over 120 countries migrate to Australia, and a large proportion are from developing countries. Migrant dentists, mainly from developing countries, face challenges both in their home countries and in Australia.

Pozvánka

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Institutem sociologických studií Fakulty sociálních věd UK

Vás srdečně zvou na

162. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

v úterý 26. září 2017 od 17:30 hod.

na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Praha 1, Smetanovo nábřeží 6 (Hollar), místnost 115 (za zapůjčení místnosti velice děkujeme Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK)

Vystoupí

Michael Winkelman, Ph.D.

School of Human Evolution and Social Change

Arizona State University

na téma

Shamanism and Human Nature

Zdeněk UHEREK,v.r., Nikola BALAŠ v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

[PDF ke stažení]

---

Michael Winkelman, Ph.D.

Michael Winkelman, Ph.D. (University of California-Irvine 1985) retired from the School of Human Evolution and Social Change at Arizona State University in 2009. He was President of the Anthropology of Consciousness section of the American Anthropological Association, as was the founding President of its Anthropology of Religion Section. Winkelman has engaged in cross-cultural and interdisciplinary research on shamanism, psychedelics and altered states of consciousness, focusing principally on the universal patterns of shamanism and identifying the associated biological bases. His principal publications on shamanism include Shamans, Priests and Witches (1992) which provides a cross-cultural examination of the nature of shamanism; and Shamanism: A Biopsychosocial Paradigm of Consciousness and Healing (originally 2000, 2nd edition 2010). Shamanism provides a biogenetic model of shamanism that explains the evolutionary origins of spiritual healing in ancient ritual capacities. This biogenetic structuralist approach is expanded in an assessment of the evolutionary origins of religion in his co-authored Supernatural as Natural (with John Baker, 2008). These approaches provide a framework for understanding the necessary role of psychedelics in human evolution and their continued application in healing (also see Psychedelic Medicine [2007], co-edited with Tom Roberts). Winkelman’s work has shown that shamanism and psychedelics have a deep intersection in human evolution; these capacities for altering consciousness continue to be an important part of human experience and well-being today. Winkelman is currently living near Pirenopolis in the central highlands of Brazil where he is engaged in developing permaculture-based intentional communities.

Shamanism and Human Nature

The concept of shamanism has a long history of been applied to spiritual and religious practices in societies around the world. Worldwide similarities in shamanistic practices suggest that are not results of local factors, but rather constitute a phenomena with a basis in factors fundamental to human nature. This talk elaborates on the principles of shamanism revealed by cross-cultural research, using these shamanic features to identify the ancient biological bases of this phenomena. Features such as collective rituals, alterations of consciousness and experiences of the spirit world reflect evolved principles of the brain that facilitated the adaptations of ancient humans and their societies. These same principles are still part of human nature today, features of the operation of consciousness and our nervous system. Consequently the dynamics of shamanism continues to have important implications for human well-being, being applied in healing, addictions treatment and personal development.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Vás srdečně zvou na

 

160. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 25. května 2017 od 17:00 hod.

 

v Etnologickém ústavu AV ČR, v.v.i.
Praha 1, Na Florenci 3, 5. poschodí, místnost 504

 

Vystoupí

 

Dr. Helena Patzer

Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.,

University of Warsaw

 

na téma

 

Who cares about heritage?

Reconstruction, resettlement, and

the re-invention of the past

in the heart of Manila

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Helena Patzer

Helena Patzer finished her PhD in 2015 at the University of Warsaw with the thesis entitled “Long-distance Care. The Practice of Sustaining Transnational Ties by Filipino Immigrants in Boston”.  She  has  done  research  in  the  Philippines  and  in  Filipino  communities  in  the  US, Denmark,  and  Poland.  Her  professional  experience  includes  scholarships  at  Harvard University  and  Copenhagen  University,  as  well  numerous  international  workshops  and conferences.  She  was  a  Visiting  Research  Associate  at  the  Institute  of  Philippine  Culture, Ateneo  de  Manila  University  (2008/2009).  Lately,  she  returned  to  Manila  for  an  Erasmus Mundus  6-month  Post-Doctoral  Fellowship  hosted  by  the  Development  Studies  Program, where  she  worked  on  issues  of  heritage  in  Manila.  She  also  runs  a  research  seminar  on mobility and the city at the Institute of Ethnology and Cultural Anthropology, University of Warsaw.  In  2017  she  received  a  two  year  post-doctoral  fellowship  at  the  Institute  of Ethnology  of  the  Czech  Academy  of  Sciences.  The  title  of  her  project  here  is  “Invisible Newcomers? Migrants in the Czech Republic Inhabiting the City-Space”. 

 

Who cares about heritage?

Reconstruction, resettlement, and the re-invention

of the past in the heart of Manila

Taking as a point of departure the attempts of reconstructing and gentrifying the old part of Manila  (Intramuros),  the  presentation  will  discuss  the  politics  of  heritage  in  post-war Philippines. An analysis of heritage revitalization projects and lack thereof will be presented, thus revealing the visions for Intramuros which are present in today’s Manila, and how they have  been  shaped  historically.  Taken  into  account  will  be  the  points  of  view  of  different groups  functioning  together  in  Intramuros  –  informal  settlers,  business  owners,  students, government employees, activists and heritage experts – and their understandings of heritage, space, and the city. This will lead to the discussion of the wider questions of the relation to the past, history, and memory in the Philippines.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Vás srdečně zvou na

 

160. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 25. května 2017 od 17:00 hod.

 

v Etnologickém ústavu AV ČR, v.v.i.
Praha 1, Na Florenci 3, 5. poschodí, místnost 504

 

Vystoupí

 

Dr. Helena Patzer

Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.,

University of Warsaw

 

na téma

 

Who cares about heritage?

Reconstruction, resettlement, and

the re-invention of the past

in the heart of Manila

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Helena Patzer

Helena Patzer finished her PhD in 2015 at the University of Warsaw with the thesis entitled “Long-distance Care. The Practice of Sustaining Transnational Ties by Filipino Immigrants in Boston”.  She  has  done  research  in  the  Philippines  and  in  Filipino  communities  in  the  US, Denmark,  and  Poland.  Her  professional  experience  includes  scholarships  at  Harvard University  and  Copenhagen  University,  as  well  numerous  international  workshops  and conferences.  She  was  a  Visiting  Research  Associate  at  the  Institute  of  Philippine  Culture, Ateneo  de  Manila  University  (2008/2009).  Lately,  she  returned  to  Manila  for  an  Erasmus Mundus  6-month  Post-Doctoral  Fellowship  hosted  by  the  Development  Studies  Program, where  she  worked  on  issues  of  heritage  in  Manila.  She  also  runs  a  research  seminar  on mobility and the city at the Institute of Ethnology and Cultural Anthropology, University of Warsaw.  In  2017  she  received  a  two  year  post-doctoral  fellowship  at  the  Institute  of Ethnology  of  the  Czech  Academy  of  Sciences.  The  title  of  her  project  here  is  “Invisible Newcomers? Migrants in the Czech Republic Inhabiting the City-Space”. 

 

Who cares about heritage?

Reconstruction, resettlement, and the re-invention

of the past in the heart of Manila

Taking as a point of departure the attempts of reconstructing and gentrifying the old part of Manila  (Intramuros),  the  presentation  will  discuss  the  politics  of  heritage  in  post-war Philippines. An analysis of heritage revitalization projects and lack thereof will be presented, thus revealing the visions for Intramuros which are present in today’s Manila, and how they have  been  shaped  historically.  Taken  into  account  will  be  the  points  of  view  of  different groups  functioning  together  in  Intramuros  –  informal  settlers,  business  owners,  students, government employees, activists and heritage experts – and their understandings of heritage, space, and the city. This will lead to the discussion of the wider questions of the relation to the past, history, and memory in the Philippines.

Zvoucí instituce	Katedra kulturních a náboženských studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové
Zvoucí člen CASA	Mgr. Luděk Jirka, Ph.D.
Přenášející	doc. PaeDr. Hana Horáková, Ph.D.
Předpokládaný název přednášky	Co to je kultura? Antropologické pojetí kultury.

Výsledky výběrového řízení 2. kola (jaro 2018)

Zvoucí instituce	Katedra sociologie, Institut sociologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Zvoucí člen CASA	doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
Přenášející	Mgr. Zuzana Sekeráková Búriková, Ph.D.
Předpokládaný název přednášky	Život v cudzích domovoch: au pair a ich izby v londýnskych domácnostiach

 

 

si Vás dovoluje pozvat na

 

LADISLAV HOLY LECTURE 2017,

 

kterou přednese

 

Daniel Sosna, Ph.D.

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filosofická

 

Každodenní etika v časech nejistoty:

klopýtání transakční logiky

v neformální ekonomice odpadu

 

Přednáška se uskuteční

21. ledna 2017 od 16.00 hod.

 

v prostorách

AV ČR, Puškinovo náměstí 447/9, 160 00 Praha-Bubeneč

 

---

 

Každodenní etika v časech nejistoty: klopýtání transakční logiky v neformální ekonomice odpadu

Komunální odpad má ze zorného pole lidí mizet jasně vymezenými cestami, které jej zároveň transformují. Recyklací vznikají nové komodity, spalováním tepelná energie, tlením zase plyn využitelný pro výrobu elektrické energie nebo kompost. Pod úrovní oficiálních pravidel a normativních činností ale existuje svět neformálních vztahů a praxí, které představují významnou součást odpadových režimů. Na základě etnografického výzkumu mezi aktéry participujícími na ekonomice odpadu argumentuji, že její podstatě nelze porozumět jen prostřednictvím transakční logiky, která dominuje antropologickým analýzám směny minimálně od dob Marcela Mausse. Aktéři odpadového hospodářství se při vyhledávání, sběru, úpravě, pašování, darování nebo prodeji odpadu vyrovnávají s napětím plynoucím z logiky transakcí na straně jedné a představami o tom, co znamená být „dobrým člověkem“ na straně druhé. Neformální činnosti jsou součástí každodenní etiky, která vychází z předchozích zkušeností, představ o spravedlnosti a hodnotě sebe sama. Žitá etika je navíc formována naracemi vykreslujícími minulé události a predikujícími budoucnost. Neformální ekonomické praxe tak nejsou jen nástrojem sociální reprodukce prostřednictvím transakcí, ale zároveň prostředkem morální rezistence vůči nespravedlnosti v dynamicky se měnícím světě odpadových režimů.

 

[PDF ke stažení]

IMPORTANT DATES
July 31
deadline for panel proposals
August 27
deadline for paper proposals (extended)

SUBMISSION
2016conference@casaonline.cz

ORGANIZERS ON BEHALF OF CASA
Zdeněk Uherek
Martin Hříbek
Petra Ezzeddine
Martin Heřmanský
Hana Synková
Daniel Sosna

 

 

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Fakultou humanitních studií UK

Vás srdečně zvou na

 

157. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve středu 27. dubna 2016 od 16:30 hod.

 

v New York University,  Praha 1,

Malé náměstí 2, 4. poschodí, místnost Masaryk

 

Vystoupí

 

Prof. Nancy Scheper-Hughes

University of California, Berkeley

 

na téma

 

Anthropology of Evil

 

 

 

Yasar ABU-GHOSH, v.r., Zdeněk UHEREK, v.r., Alena MILTOVÁ, v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Nancy Scheper-Hughes

is the Chancellor’s Professor of Anthropology and the chair of the Doctoral  Program  in  Medical  Anthropology  at  the  Department  of  Anthropology  of  UC Berkeley.  Her  long-standing  influence  on  the  discipline  has  been  paved  by  a  number  of transformative  research  agendas,  her  investigation  of  controversial  topics  and  provocative writing style. She has inquired into topics ranging from AIDS and human rights in Cuba, death squads and the extermination of street kids in Brazil, the Catholic Church, clerical celibacy, and child sex abuse, to the repatriation of the brain of a famous Yahi Indian, Ishi to the Pit River people of Northern California. Her most recent research is a multi-sited ethnographic study  of  the  global  traffic  in  humans  for  their  organs.  Her  examination  of  structural  and political violence, of what she calls „small wars and invisible genocides“ has allowed her to develop  a  so-called  ‚militant‘  anthropology,  which  has  been  broadly  applied  to  medicine, psychiatry, and to the practice of anthropology. She best known for her ethnographies Saints, Scholars and Schizophrenics: Mental Illness in Rural Ireland (2001, Berkeley: University of California Press) investigating schizophrenia among rural Irish bachelors, and Death without Weeping: The Violence of Everyday Life in Brazil (1993, Berkeley: University of California Press) portraying the plight of motherhood in times of high infant mortality among the poor in Brazil. She is also the co-editor of agenda setting Commodifying Bodies (with Loïc Wacquant, 2003,  London:  Sage),  and  of  a  comprehensive  anthology  Violence  in  War  and  Peace:  an Anthology (with Philippe Bourgois, 2003, London and Malden, Mass: Basil Blackwell). She is also the co-founder (with Lawrence Cohen) and Director of Organs Watch, a medical human rights project which since 1999 unravels the global traffic in human organs.

 

Anthropology of Evil

Evil is not an intuitive anthropological topic. As our  discipline is based  on  epistemological openness and a deep respect and reserve against moral judgment in the face of strangers whose values,  beliefs  and  practices  might  be  radically  different  from  our  own.  For  good  reason, anthropologists  are  bloodhounds  on  the  scent  of  the  good  in  studying  cultural  and  moral worlds  that  are  often  stigmatized,  misrecognized,  and  deeply  misunderstood.  Nonetheless, ‘culture’ can be a fetish and cultural and moral relativism is best seen as a necessary first step, a  methodological  tool  that  allows  us  to  engage  with  people,  societies,  and  cultures  whose views of the human, the good life, and the spirit world deviate from ‘our’ own.  It need not end there. After setting up the complex chessboard, anthropologists need to play the game.  I will argue that there are some common understandings of what constitutes radical evil, drawing on ethnological,  ethnographic,  ontological,  psychological,  philosophical  theodicies  and homodicies.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Fakultou humanitních studií UK

a

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Vás srdečně zvou na

 

154. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 18. února 2016 od 17:00 hod.

 

v  ředitelně Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i.
Praha 1, Na Florenci 3, č. dv. 503  – 504 

 

Vystoupí

 

David Verbuč

Faculty of Humanities

Charles University, Prague 

 

na téma

 

Anthropology of American

DIY music venues and scenes

 

 

 

Martin HEŘMANSKÝ, v.r. , Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

David Verbuč

earned  his  PhD  in  ethnomusicology  at  UC  Davis,  USA.  His  dissertation, ‘Living Publicly’: House Shows, Alternative Venues, and the Value of Place and Space for American DIY Communities, is an anthropological study of DIY music venues, scenes, and communities in the US. Before starting his graduate studies in 2008, he worked as a music journalist  for  various  Slovenian  media  (Radio  Študent,  Ljubljana,  Nova  Muska,  Mladina, Odzven).  In  2008,  he  issued  a  double  CD  of  his  own  field  recordings  of  songs  from  the villages of Upper Savinja Valley in North Slovenia (Gorših ljudi na svetu ni: terenski posnetki ljudskih pesmi iz Zgornje Savinjske doline / There are No Finer People in the World: Field Recordings  of  Folk  Songs  from  the  Upper  Savinja  Valley;  website: http://gorsihljudi.blogspot.com<http://gorsihljudi.blogspot.com/>).  David  is  currently employed as an assistant professor at the Faculty of Humanities, Charles University, Prague, in Czech Republic.

 

Anthropology of American DIY music venues and scenes

For my  doctoral dissertation,  I conducted  an  ethnographic research of DIY  (do-it-yourself) music venues and scenes in the US (mostly on the West coast). In this lecture, I will present my main findings and arguments from the dissertation, which deals with the role of place and space in the material and discursive constitution of American DIY music communities. I will discuss DIY music venues (such as houses, warehouses, and outdoor locations) as physical and social spaces, different urban geographies, and the role of local and translocal space in this regard. My main argument will be that DIY approach, and social ‘intimacy’ of DIY music places, and local and translocal DIY scenes, is what enables American DIY participants to constitute  their  communities  in  a  way  that  is  meaningful  and  functional  for  them.  In  the lecture,  I  will focus  on  spatiality  and  temporality, and on material and  discursive levels of American  DIY  music  scenes,  while  I  will  also  emphasize  several  complexities  and contradictions in this regard.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Vás srdečně zvou na

 

153. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 21. ledna 2016 od 16:30 hod.

 

  ředitelně Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i.

Praha 1, Na Florenci 3, č. dv. 503  – 504

 

Vystoupí

 

Mario Schmidt

University of Cologne

A.R.T.E.S., Gradual school of Humanities

 

na téma

 

Money, Freedom and Knowledge:

On the Mereology of Social Relations and

Epistemological Skepticism in Western

Kenya and Beyond

 

 

 

Luděk BROŽ, v.r. , Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Mario Schmidt

is currently a postdoc Fellow at the Centre for Global Cooperation Research.

 

Money, Freedom and Knowledge: On the

Mereology of Social Relations

and Epistemological Skepticism

in Western Kenya and Beyond

The paper focuses on how money’s quantity is understood to be multiple in Kaleko, a small market center in Western Kenya. Residents of Kaleko conceptualize money’s quantity as abstracting, concretizing and recursive. Theorizing this ethnographic data allows for an understanding of money as a sign which stands against itself. Money’s quantity’s abstractness and concreteness symbolize what it means to be coerced to do something while its recursive property, its ability to suspend the distinction between part and whole, symbolizes what it means to act freely in a world that is dominated by socio-economic and epistemological uncertainty. The paper concludes by scrutinizing how anthropology would look like if anthropologists imagined their science as entailing a form of mereological skepticism similar to the one employed in Western Kenya.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Vás srdečně zvou na

 

152. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

v úterý 15. prosince 2015 od 16:30 hod.

 

v místnosti Havel New York University v Praze

Malé náměstí 2, Praha 1 – Staré Město (4. posch., hlavní budova )

 

Vystoupí

 

Timothy James LeCain

State University in Bozeman, Montana, USA

 

na téma

 

Creative Creatures:

How Things Drive Human History

 

 

 

Luděk BROŽ, v.r. , Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Timothy James LeCain

is an Associate Professor of history and Director of Graduate Studies at Montana State University in Bozeman, Montana, USA. He has published nearly fifty articles, reviews, and other pieces. He is the author of books Mass Destruction (2010) and The Matter of History: How Things Create the Past (2015).

 

Creative Creatures: How Things Drive Human History

In recent years, neo-materialist scholars have moved beyond traditional constructivist theories of the past, calling instead for a renewed appreciation of the power of the material world to shape societies. By collapsing the analytical distinctions usually made between matter and culture, we can begin to better appreciate the many ways in which a dynamic material world acts as a creative force. Human culture stands not in opposition to this material creativity, but rather is embedded in and derives from it. To illustrate the analytical utility of this approach, I offer several concrete examples taken from historic human interactions with two powerful material actors: Longhorn cattle on the American western plains and silkworms in Japan.

 

 

Is happy to invite you to the

 

LADISLAV HOLY LECTURE 2015

 

by

 

Prof. Dr. Christoph Brumann

Head of Research Group, Max Planck Institute for Social Anthropology

Honorary Professor, Martin Luther University Halle-Wittenberg

 

The Heritage Games: North against South

in the UNESCO World Heritage Arena

 

12 December 2015 from 16.00

 

Venue

AV ČR, Puškinovo náměstí 447/9, 160 00 Praha-Bubeneč

 

---

 

The Heritage Games: North against South in the UNESCO World Heritage Arena

While much of its substantive debate circled around the threat of war to cultural and natural heritage, the 2015 annual session of the World Heritage Committee was the most peaceful affair, and turbulent years with heated conflicts between members states and expert bodies seem to be over. Does this mean that the World Heritage system has superseded its long-deplored Eurocentrism and opened itself fully to demands and perspectives from the Global South? Based on ethnographic fieldwork in 2009-2015, I argue that this is not the case. Nation-state wishes, North or South, have a much better chance to be heard now but expert advice retains a considerable Northern bias. Also, the remaining divisions cut across the North-South divide, with the stronger and larger states uniting to defend their vested interests. This development mirrors those in other UN and global bodies such as the World Bank, the IMF, or the G20, suggesting national sovereignty as the supreme guideline of the new, multipolar world order. With its sensitivity to North-South issues, I argue that anthropology can contribute to explaining the power shifts in global governance, not leaving this task to other disciplines alone.

[PDF ke stažení]

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.
a
Ústavem jižní a centrální Asie FF UK

Vás srdečně zvou na

 

151. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 10. prosince 2015 od 16:30 hod.

 

v místnosti Masaryk New York University v Praze

Malé náměstí 2, Praha 1 – Staré Město (4. posch., hlavní budova )

 

Vystoupí

 

Cécile Guillaume-Pey

Postdoctoral research associate

at the CEFRES

 

na téma

 

Houses for the Gods “For Sale”.

The Journey of Sora paintings (India)

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Martin HŘÍBEK, v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Cécile Guillaume-Pey

is a postdoctoral research associate at the CEFRES. She obtained her Ph.D. in social anthropology from EHESS-LISST CAS, Toulouse. Her dissertation focuses on transformations of the ritual practices of the Sora, a tribal group of central eastern India. She was recently based in the USA as a postdoctoral research fellow at Yale. She is currently interested in the emergence of Tribal/Adivasi art in India, the elaboration of new religious identities facing dominant religions, and the issues raised by the appropriation of writing and other communication media by marginalized groups in a post-colonial context.

 

Houses for the Gods “For Sale”.

The Journey of Sora paintings (India)

Among the Sora tribe (Odisha-Andhra Pradesh) one finds mural paintings in front of which sacrifices are performed. These images are considered to be houses for deities whose presence is thus materialized in the domestic space. Their designing is part of a ritual which requires close collaboration between a painter and other religious specialists who, through songs, invite local deities to inhabit the pictures. But these “altar-paintings” may be disconnected from the converging agencies set in motion by the ritual. As cultural emblems displayed in regional museums or as articles for sale in “tribal markets,’’ or even as animated movies used as political instruments denouncing the abuses perpetrated against Adivasi/Tribal groups, Sora paintings inspire a large range of modern-day media. We will follow the journey of these images which traverse cultural, ethnic, and national boundaries.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.
a
Ústavem jižní a centrální Asie FF UK

Vás srdečně zvou na

 

150. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 17. září 2015 od 16:30 hod.

 

v místnosti Masaryk New York University v Praze

Malé náměstí 2, Praha 1 – Staré Město (4. posch., hlavní budova )

 

Vystoupí

 

Dr. Denison Jayasooria

Principal Research Fellow

at the Institute of Ethnic Studies,

National University of Malaysia (UKM)

 

na téma

 

Malaysia as a multi-ethnic society

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Martin HŘÍBEK, v.r., Alena MILTOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Dr. Denison Jayasooria 

is the Principal Research Fellow at the Institute of Ethnic Studies, National University of Malaysia (UKM). He holds a PhD in sociology from Oxford Brookes University, UK. His areas of research include urban poverty, ethnic relations, human rights, social work and ASEAN studies. He was member of the Human Rights Commission of Malaysia (SUHAKAM) and a member of the Royal Commission of Inquiry on the Police (2004-2005). He has been active in public policy advocacy. His key publications are Social Development & Indians in Malaysia, an Agenda for Social Inclusion (2008, YSS, KL), Politics and Service: the Experiences of Banting Jaya (2002, JJ Resources, KL) and Disabled People, Citizenship & Social Work, the Malaysian Experience (2000, Asean Academic Press, London), National Development Plans and Indians in Malaysia: A Need for Comprehensive Policies and Effective Deliveries (2011).
He is a Malaysian of Sri Lankan Tamil decent (Jaffna Tamil) when his grandfather migrated to British Malay then in 1910. He is married to Datin Rose Cheng who is a Malaysian of Chinese decent (Foo Chow) as her grandfather and father also migrated to British Malaya.

 

Malaysia as a multi-ethnic society

Malaysia is a multi-ethnic and multi-racial society which has seen tremendous socio-economic changes over the past almost 60 years since its independence from the British in 1957. It has an impressive track record of poverty reduction from 50% of house hold to less than 5% in 2007. However over the years income differences have widen between the top 20% and the bottom 30% and in addition the experience of the urban poor shows a deep sense of alienation and lack of access to public sector provisions (using a measurement which goes beyond income indicators). However sections of the Malaysian society still feel alienated from the formal economy and through self-help and civil society initiatives are making a difference in creating an alternative framework and market for socio-economic development. A significant section among these are displaced plantation workers in urban poor locations, forest based communities (whose livelihood is threatened by logging, hydro dam development and plantation industry), disabled people, rural poor especially fishing dependent families, refugees and migrant workers. Ethnic relations are undergoing development too. The General Elections of 2008 and 2013 can be seen as the emergence of a new vision for harmony and reconciliation from the earlier models of ethnic relations. Since then we see dominant ideologies of exclusive or dominant race, class or religion based identities linked to politics being challenged. There are also greater demands in Malaysian society for good governance, accountability and greater compliance to human rights international standards. These however pose political tensions as Malaysia continues to be one ASEAN society which is maximizing its multi-cultural identity in modern times.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Vás srdečně zvou na

 

149. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 19. března 2015 od 16:30 hod.

 

v místnosti Havel (dříve Richter), vedlejší budova New York University v Praze

Malé náměstí 11, Praha 1 – Staré Město (1. posch., vchod z pasáže)

 

Vystoupí

 

Michael Kral

 Associate Professor
School of Social Work, Wayne State University

 

na téma

 

The Return of the Sun:

Suicide and Suicide Prevention

among Inuit in Arctic Canada

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r., Luděk BROŽ,v.r., Daniela PĚNIČKOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Michael Kral

is  a  clinical-community-cultural psychologist  and  medical  anthropologist.  He has  been  conducting  participatory  research  with  Inuit  in  Arctic  Canada  for  20  years  on suicide,  suicide  prevention, kinship, culture  change, and youth  resilience. He has co-edited two books, Suicide in Canada and About Psychology: Essays at the Crossroads of History, Theory and Philosophy, is co-editing the book Critical Suicidology, and is writing the book Return of the Sun: Suicide and Social Transformation Among Inuit in Arctic Canada. 

Teaching Interests

• Culture and mental health
• Ethnography
• Community-based participatory action research
• Suicide
• Collaborative community ethnography

 

The Return of the Sun:

Suicide and Suicide Prevention among Inuit

in Arctic Canada

Indigenous peoples in the Arctic, including Canadian Inuit, have among the highest suicide rates in the world. It is primarily male youth who are killing themselves. The suicides began in the mid-1980s, and the rate continues to increase with 2013 being the worst year to date. Inuit  lived  in  traditional  family  camps  on  the  land  until  the  1960s,  when  the  Canadian government  took  control  of  their  lives.  Inuit  were  moved  into  crowded  settlements  run  by white government workers and their children were taken away to residential/boarding and day schools.  A  cash  economy  was  started  that  with  very  few  jobs  created  poverty.  Older  Inuit attribute their social problems to when they were moved to the settlements. Yet Inuit have begun to reclaim control over their lives, including having an Inuit political territory called Nunavut.  Communities  have  begun  on-the-ground  sovereignty,  including  developing  their own programs  for suicide prevention. Several communities have reversed the suicide trend and  have  almost  stopped  suicides  from  taking  place.  I  will  discuss  some  of  these communities,  showing  what  Inuit  have  done  for  suicide  prevention.  Collaborative community-based action is the best strategy for Indigenous communities for their well-being.

 

 

Is happy to invite you to the

 

 LADISLAV HOLY LECTURE 2014

 

by

 

Ghassan Hage

Professor of Anthropology and Social Theory

School of Social and Political Sciences, University of Melbourne

 

 

Recalling Racism:

Towards an Anthropology of Exterminability

 

29 November 2014 from 16.00

 

Venue

AV ČR, Puškinovo náměstí 447/9, 160 00 Praha-Bubeneč

[PDF ke stažení]

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

a

Filozofickou fakultou Západočeské univerzity

Vás srdečně zvou na

 

148. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek  5. února 2015 od 16:30 hod.

 

v místnosti Havel (dříve Richter), vedlejší budova New York University v Praze

Malé náměstí 11, Praha 1 – Staré Město (1. posch., vchod z pasáže)

 

Vystoupí

 

Paula Michaels

 

Monash University, Austrálie

 

 

na téma

 

Lamaze: An International History

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r., Luděk BROŽ,v.r., Daniela PĚNIČKOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Dr. Paula Michaels

is a Senior Lecturer in history and international studies at Monash University (Melbourne, Australia). A specialist in the history of medicine and health in the USSR and 2010 Guggenheim fellow, she is the author of numerous articles and two award-winning books: Curative Powers: Medicine and Empire in Stalin’s Central Asia (2003) and Lamaze: An International History (2014). She is currently at work on a project about physician-activists in the global antinuclear movement.

 

Lamaze: An International History

How did an approach to natural childbirth advocated in the Soviet Union become a marker of feminist empowerment in the United States? Drawing on a wealth of archival research, Paula Michaels excavates the surprising history of the natural childbirth movement as a front in the Cold War. She traces the one the story of psychoprophylaxis, also known as the Lamaze method, from its origins in the USSR in the 1940s, to its dissemination in France in the 1950s and its popularisation in the United States in the 1960s and 1970s. Finding inspiration in the insights of anthropologists of birth and paying particular attention to questions of gender and power, Michaels illuminates the historical, social, and political context sensitivity of this approach to natural childbirth in these varied national settings.

 

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Vás srdečně zvou na

 

147. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

který se bude konat

 

ve čtvrtek 11. prosince 2014 od 16:30 hod.

 

v místnosti Havel (dříve Richter), vedlejší budova New York University v Praze

Malé náměstí 11, Praha 1 – Staré Město (1. posch., vchod z pasáže)

 

Promluví

 

Daniel Münster

 

Heidelberg University

Research Group „Agrarian Alternatives“ 

 

na téma

 

Spiritual Farming and the Demons of

the Market: Agrarian Crisis and the

Cultural Politics of Food Sovereignty

in South India

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r., Luděk BROŽ,v.r., Daniela PĚNIČKOVÁ,v.r.

 

[PDF ke stažení]

---

 

Spiritual  Farming  and  the  Demons  of  the  Market:

Agrarian  Crisis and  the  Cultural  Politics  of  Food 

Sovereignty  in  South India

 

In critical nature-society studies, food sovereignty movements, such as La Vía Campesina, are among  the more hopeful  movements  towards a  global  agro-ecological  transition.  Based on ethnographic fieldwork among the „zero budget spiritual farming“ movement in Kerala, this paper  demonstrate  how  this  food  sovereignty  movement  represents  a  novel  metabolic relationships  between humans, soils and  livestock. Emerging in  the context  of a protracted agrarian  crisis  and  an  epidemic  of  farmers‘  suicides  the  zero  budget  spiritual  farming movement  embodies  hope  by  drawing  on  three  registers:  Firstly,  it  builds  on  the  affective labor  of  restoring  soil  fertility  and  intimacy  in  human  non-human  relations  by  utilizing  an innovative technology, putatively built on Vedic knowledge, of fermenting urine and dung of native  cow  breeds.  Secondly,  the  movement  aims  at  building  alternative  economic rationalities  by  insulating  farmers  from  the  market  by  avoiding  certain  substances  such  as hybrid  cows,  hybrid  seeds  and  chemical  biocides,  and  relations,  such  as  loans,  that  are rendered  demonic  as  well  as  by  propagating  a  renunciation  of  consumerism.  Thirdly,  the movement  rests  on  a  self-reflective  critique  of  science,  in  particular  the  agronomy  of  the Green revolution. Presenting the case of zero budget spiritual farming this paper argues for a perspective in agrarian nature-society studies that combines insights into the hybrid natures of agriculture  and  emerging  affective  politics  in  agroecology  with  a  political  economy perspective. This movement gains as much of its force from being situated in the context of a neoliberal political- ecological crisis and its critique as it does from its emerging ontologies produced by practices of care and affect.

 

Dr. Daniel Münster

Leader  of  Junior  Research  Group  C  15  „Agrarian  Alternatives:  Agrarian  Crisis,  Global Concerns and the Contested Agro-Ecological Futures in South Asia“

 

 

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a Masarykova česká sociologická společnost

a dne 30. října ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, v. v. i.

Vás srdečně zvou na

 

145. a 146. Gellnerovský seminář

(založený Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998)

 

ČTVRTEK 30. ŘÍJNA 2014 OD 16.30 HODIN

místnost Masaryk, 4. patro hlavní budovy New York University v Praze
Malé náměsto 2, Praha 1 – Staré Město (vchod z náměstí )
vystoupí: Hana Červinková
Paměť, dědictví a městský marketing v neoliberální éře

ČTVRTEK 27. LISTOPADU 2014 OD 16.30 HODIN

místnost Havel (dříve Richter), vedlejší budova New York University v Praze
Malé náměsơ  11, Praha 1 – Staré Město (vchod z pasáže)
vystoupí: Daniela Pěničková
Od Herberta Meada k Veeně Das: Emoce a morálka v psychologické antropologii

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r., Daniela PĚNIČKOVÁ,v.r.

[PDF ke stažení]

---

PAMĚŤ, DĚDICTVÍ A MĚSTSKÝ MARKETING

V NEOLIBERÁLNÍ ÉŘE

 
Hana Červinková se bude ve své přednášce zabývat polskou Vratislaví – městem, jehož rychlý ekonomický rozvoj v posledních letech je všeobecně považován za příklad úspěšné transformační politiky vedení města. Poukáže na neoliberální charakter této politiky, která úzce souvisí s propojením ekonomické strategie rozvoje a městského marketingu. V příspěvku bude vyzdvižena klíčová role, kterou v tomto procesu hraje přístup vedení města ke kulturnímu dědictví a paměti.

 

doc. HANA ČERVINKOVÁ, Ph.D.

(Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha a Dolnoslezská univerzita, Wrocław, Polsko)

Hana Červinková získala titul Ph.D. na New School for Social Research v New Yorku v roce 2004 a docenturu složila v loňském roce na Dolnoslezské univerzitě ve Wrocławi. Je vědeckou pracovnicí Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze a vyučuje kulturní antropologii a pedagogiku na Dolnoslezské univerzitě v polské Vratislavi. Zde v roce 2003 založila Mezinárodní institut pro studium kultury a vzdělávání, který je dnes důležitým centrem programů mezinárodních studií a vědecké spolupráce. Je autorkou četných publikací na téma středoevropské transformace, antropologie města, pedagogické antropologie a akčního výzkumu. Je členkou prezidia Evropské asociace sociálních antropologů (EASA) a členkou Rady antropologie a vzdělávání v rámci Americké antropologické asociace.

---

OD HERBERTA MEADA K VEENĚ DAS:

EMOCE A MORÁLKA V PSYCHOLOGICKÉ ANTROPOLOGII

 

Euroamerické psychologické i klinické chápání tvorby emocí a jejich exprese je tradičně kontextualizováno v rovině niterních stavů a insƟ nktů jedince, kde je sociálně-kulturním a historickým faktorům s přesahem do morálního systému přisuzována role epifenoménu. Sociologie a antropologie sehrály historickou roli v tvorbě alternativního pohledu na emoce. Etnografi e zprvu nezápadních a posléze západních minorit ukázaly, že racionalita, morální zodpovědnost a intersubjekƟ vita hrají v expresi emocí klíčovou roli. Přednáška Daniely Pěničkové mapuje vývoj antropologických pohledů stavějících na průkopnících sociálního pohledu na psychicky konstruované procesy chování, jako byli G. H. Mead, J. Dewey, až po současné vize formované politickou a feministickou antropologií V. Das nebo C. Lutz. Prezentované koncepty ilustruje na příkladech své etnografi e závislosơ a léčby mezi naƟ vními americkými obyvateli v komparaci s etnografiemi psychických nemocí a sociálního utrpení dalších autorů ze střední Evropy a jižní a jihozápadní Asie.

DANIELA PĚNIČKOVÁ, Ph.D.

(CELLO FHS UK Praha; Anglo-American University Prague)

Daniela Pěničková absolvovala studium obecné antropologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a doktorské studium kulturní antropologie na University of Oregon, v rámci kterého provedla tříletý etnografický výzkum závislosti se západními Apači ve státě Arizona. Specializuje se na výzkum a publikační činnost v oblasti kulturní medicínské antropologie se zaměřením na komparativní studia evropských a nezápadních psychologických a medicínských modelů. Spolupracuje s FHS UK v Praze v oblasti výzkumu a výuky medicínské antropologie, přednáší sociální studia na Anglo-American University v Praze a pracuje jako projektová koordinátorka v programu migrace v nevládní organizaci MulƟ kulturní centrum Praha. V rámci neziskového sektoru se angažuje ve výzkumu a tvorbě změn politiky ČR v oblasti zdravotní péče a veřejného zdraví v kontextu migrace ze třetích zemí do EU.

Pozvánka

 

Česká asociace pro sociální antropologii

a

 Masarykova česká sociologická společnost

ve spolupráci s

Katedrou sociálních věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice

Vás srdečně zvou na

 

144. GELLNEROVSKÝ SEMINÁŘ

Gellnerovský seminář založen Jiřím Musilem a Petrem Skalníkem v roce 1998

 který se bude konat

 

tentokrát výjimečně vzhledem k časovým možnostem přednášejícího

v pondělí 15. září 2014 od 16:30 hod

 

v  místnosti Havel (dříve Richter), vedlejší budova New York University v Praze

Malé náměstí 11, Praha 1 – Staré Město (1. posch., vchod z pasáže)

 

vystoupí

 

Gary Kildea

 

na téma

 

A Poetics of ‘Ethnographic‘ Cinema

 

 

 

Zdeněk UHEREK,v.r., Alena MILTOVÁ,v.r., Michal TOŠNER,v.r.,

Daniela PĚNIČKOVÁ,v.r.

---

 

A Poetics of ‘Ethnographic’Cinema

Gary Kildea

The title is borrowed from David Bordwell’s book: ‚Ozu and the Poetics of Cinema. ‘Poetics’ in this context “refers to the study of how films are put together and how in determinate contexts, they elicit particular effects”. And then, according to Milan Kundera, one role of the novel is to save European science from its narrowness – its “forgetting of being” – by putting die Lebenswelt back at centre-stage. But is ethnographic film supposed to do something similar for anthropology? Or is cinema, in any form, an epistemological interloper that has no legitimate place in social science? Who knows? But by analysing excerpts we can, at least, pin down a few ‘particular effects‘ of films going about under the rubric: ‘ethnographic’.

 

---

 

Gary Kildea

 

Gary Kildea (b. 1948 in Sydney) has worked professionally with film since 1965 and achieved international recognition with his documentary TROBRIAND CRICKET in 1974 which he wrote and directed in tandem with the US anthropologist Jerry Leach. Gary belongs to a group of talented Australian filmmakers such as Ian Dunlop and Dennis O´Rourke who, inspired by new technologies and cinéma verité, moved to Papua New Guinea just as the island country was approaching independence. “We were of a 60s liberal ideology where the idea of the equivalence of all cultures had arrived, learning to make documentary films differently was all tied up with learning to respect other people, the people you´re filming, more.” Dennis O´Rourke, with whom Gary co-directed ILEKSEN in 1978 (about the first national elections to be held in post-colonial independent PNG) described their approach: “It was only with our early work that their language, and the complexity of their thought, their poetry, was revealed to be exactly the same as ours.”
Gary will illustrate his lecture with clips from his most memorable films, including CELSO AND CORA (where he applies his sensitive observational filmmaking to a young couple surviving in the slums of Manila, Philippines) and KORIAM´S LAW (2005) which within the framework of a dialogue between a European anthropologist and a PNG indigenous philosopher reveals the true nature and sophistication of Cargo Cult.