odkaz pro připojení přes Zoom naleznete v PDF souboru
Příspěvky
Martin Dolský: Město na kousky – tři příběhy Libeňského ostrova
Libeň prochází v posledních letech zásadní proměnou. Dříve industriální předměstí Prahy se stává žádanou lokalitou a volné proluky jsou zastavovány novou rezidenční i administrativní výstavbou. Spolu s novou zástavbou se mění i ráz místní krajiny, a původní Hrabalova Libeň tak přetrvává už spíše v ozvěnách. Uzavřený rezidenční areál DOCK River Watch, dokončený v roce 2018, představuje jednu z těchto dramatických změn.
Jakého významu rezidence nabývá? Jde o první vlaštovku lepších zítřků, která pozvedá špinavý a nebezpečný brownfield, kultivuje okolní divokou přírodu a zkrášluje místní městskou krajinu? Nebo areál narušuje klidný charakter místa, přetrhává historickou kontinuitu a bere Libni její dřívější ráz? Je výstavba příslibem lepších časů a katalyzátorem ekonomické prosperity, nebo zdrojem nejistoty a strachu z vymístění?
Ve své prezentaci představím tři etnografické viněty, pomocí kterých se pokusím uchopit mnohovrstevnatý a značně ambivalentní význam uzavřeného rezidenčního areálu. Co stojí za různorodými, často až konfliktními narativy místa? Jaké mají východiska a v čem se liší? A jak situaci ovlivňují společenské, materiální, ekonomické a historické kontexty? Cílem bude představit kvalitativní dopady procesu gentrifikace a regenerace postindustriálních městských krajin na příkladu konkrétního místa.
Martin Dolský v současnosti studuje magisterský program Antropologických studií na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Jeho hlavním zájmem je urbánní antropologie, které se věnuje už od bakalářského studia. Je mu blízké i téma materiální kultury a v posledních měsících ho fascinuje hravost ontologického obratu. Vedle studia se věnuje aplikovanému výzkumu a participaci v rámci městského plánování.
***
Varvara Borisova: Apoteóza černých šatů: tvorba hodnoty použitého oblečení na cestě od second k vintage
Nakupování v „sekáčích“ bylo dlouhou dobu širokou veřejností vnímáno jako záležitost nonkonformistů, excentrických umělců nebo lidí s omezeným rozpočtem. Avšak konzumní filozofie tzv. rychlé módy a dopady módního průmyslu na životní prostředí i trh práce se staly pro spoustu zákaznic důvodem pro hledání ekologičtějšího i etičtějšího způsobu zásobování šatníku.
Zatímco někteří se nákupu věcí vzdali vůbec, guru módní obce obrátili pozornost k oblečení z druhé ruky: ze secondhandu se staly vintage butiky a použitým kouskům se začalo říkat „pre-loved“. Během svého životního cyklu pre-loved kousek může opakovaně vstupovat do oběhu, stávat se darem, být chycen do limba hrabárny nebo čekat na znovuobjevení v babiččině skříně.
Cílem přednášky je ukázat, jaké praktiky tyto přechody umožňují a jak provozovatelky vintage prodejen konstruují hodnoty použitého zboží. Zároveň bych ráda pootevřela zákulisí české vintage scény, která současně zažívá rozkvět. Po představení svého etnografického výzkumu se zaměřím na závěry, jež v době hybridizace ekonomiky mohou být analyticky přínosné pro ekonomicko-antropologické bádání. Za klíčové východisko považuji předpoklad, že vintage oblečení je hybridní kategorií, která v sobě spojuje prvky kapitalistické směny i ne-kapitalistických sociálních vztahů, a tedy překračuje ustálenou antropologickou dichotomii daru a komodity.
Varvara Borisova je absolventkou magisterského programu Antropologická studia na Fakultě humanitních studií UK a současně studuje doktorský obor Obecná antropologie. Během magisterského studia se věnovala otázkám teorie hodnoty, materiální kultury a antropologie spotřeby. Ve své disertační práci se zabývá tématy spojenými s medicínskou antropologií.