Filosofický ústav Akademie věd ČR
Předmětem této přednášky bude přemítání o vztahu mezi filozofií a sociokulturní antropologií. Na základě vlastních zkušeností se ptám, co přináší střet mezi těmito dvěma obory, které si tradičně kladly společnou otázku o významu člověka ve světě. Poukazuji na specifický přínos antropologie coby oboru, který dokáže kontextualizovat a „socializovat“ ideje. Když se antropologové odváží oslovit filozofy a mluví jejich řečí, mohou podnítit filozofy k tomu, aby chápali ideje jako součásti „kultury“, tj. společensky zakotveného souboru myšlenek a praxí. Antropologické pojetí kultury může prolomit to, co nazývám „kult filozofických osobností“ a překonat tendenci brát vážně jenom velká díla „velkých mužů“ dějin filozofie. Tato velká díla lze naopak antropologickým způsobem chápat jako projevy širokých kulturních sítí, v nichž se filozofie v jistém smyslu nachází všude. Ve druhé části přednášky ale obracím otázku a ptám se, co se mohou antropologové učit od filozofů. Navrhuji, že filozofická odvaha klást otázky, které jsou často až příliš velké a abstraktní, může podnítit antropology k tvořivému úsilí. Když jsou antropologové ochotni kontextualizovat tyto otázky, chápat je ne jako nadčasové a absolutní, ale jako otázky omezené kulturněhistorickým kontextem, mohou získat různé malé lokální poznatky a hledat souvislosti mezi nimi, logikou historického vývoje anebo historických zlomů a rozporuplností konceptů, které hýbou společnostmi a dějinami. Na konci přednášky uvedu příklad zkoumání pojmu autenticity a poukazuji na produktivní konfrontaci mezi antropologickými a filozofickými přístupy k tomuto pojmu. Snažím se dokázat, že právě takováto konfrontace může vést antropology a filozofy k novým poznatkům.